Přejít k obsahu


Profil fakulty

Smělou myšlenku pěstování a rozvoje humanitních a společenskovědních oborů v univerzitním prostředí industriální Plzně se podařilo prosadit koncem 90. let minulého století. Ve městě, kde se již od poloviny 20. století soustředily vysokoškolské disciplíny povýtce profesní, jejichž absolventi byli žádáni národním hospodářstvím éry komunismu, se tak začaly ve větší míře prosazovat vědy zabývající se oblastmi, které by staří marxisté řadili k „nadstavbě“. Hrstka domácích akademiků, doplněná stále početnějšími nově přicházejícími odborníky, byla soustředěna ve Středisku humanitních studií (tvořen Ústavem filozofie a Ústavem sociálních a politických věd), které se, společně s Centrem aplikované jazykovědy, staly zárodkem Fakulty humanitních studií (akreditována 1999). Roku 2005 fakulta přijala název „filozofická“ a připojila se tak ke středoevropské univerzitní tradici.

Již v předchozím období byla zformulována idea a vize Fakulty filozofické, na kterou navazujeme a kterou můžeme dále rozvíjet. Fakulta nejen rozšiřuje vzdělanost svými studijními programy antropologického, filologického, filozofického, historického, humanitního a společenskovědního zaměření, ale prostřednictvím svých oborů také přispívá ke kultivaci a humanizaci prostředí a napomáhá ke kulturnímu rozvoji regionu. Vědeckou a výzkumnou činností vytváří významné badatelské středisko a prostřednictvím svých disciplín umožňuje pochopit region, jeho minulost i současnost. Svou polohou v příhraničí nabízí navíc prostorové přesahy v oblasti badatelských aktivit i vzdělávání, které mohou navázat na tradici úzkých kontaktů západních Čech a jihovýchodního Německa.

Je zřejmé, že fakulta v dohledné době nedosáhne širokého spektra oborů pěstovaných na filozofických fakultách s dlouhou, starobylou tradicí. Toto konstatování, stejně jako vědomí velikostního limitu instituce určeného počtem studentů, nás vede k nezbytnému užšímu zaměření fakulty a výzkumnému propojení všech pracovišť. Na první pohled disparátní kombinace oborových specializací, zformovaných na fakultě během její krátké existence, tak na druhé straně představuje komparativní výhodu. Navýsost aktuálním tématem, v němž se mohou protnout badatelské zájmy všech kateder, a které v českém prostředí představuje akademicky soustavně neobsazovanou niku, je společnost moderní doby a její formování, na níž se fakulta může zaměřit se značnou komplexností a s využitém širokého spektra pěstovaných oborů, jako je archeologie modernity, filozofie, etnologie, lingvistika, moderní dějiny, politologie a mezinárodní vztahy, sociální a kulturní antropologie a sociologie.

Hledání kořenů a příčin složitých struktur, utvářejících a ovlivňujících společnost dneška i doby nedávné a pochopení jejích problémů, nás nutně přivádí ke studiu jednotlivých etap vývoje v posledních dvou staletích. Plzeň a západ Čech navíc nabízí jedinečný regionální rámec, do něhož se s mimořádnou intenzitou otiskly všechny významné historické procesy, které poznamenaly naše okolí, naše nedávné předky i nás samotné, ať již se jedná o průmyslovou revoluci, složitou národnostní skladbu oblasti, nacionalismus vedoucí v důsledku k vysídlení velké části regionu a diskontinuitě v mnoha aspektech dalšího vývoje, dopady obou světových válek i obou totalit, krátkodobou přítomnost americké armády a popírání této události, důsledky polohy při železné oponě v době studené války i vliv blízké hranice v době překotného rozvoje po roce 1989. Takto koncipovaný badatelský program, prostorově vymezený nejen českou kotlinou, ale širším středoevropským kontextem, umožňuje zformulovat diachronní a synchronní výzkumná témata, která se budou doplňovat i protínat. Jejich vějíř se rozevírá od materiálního života a artefaktuální složky společnosti, dějin průmyslu a technologií, přes sociální a kulturní procesy a systémy až po umění, vědu a filozofii. Zvláštní pozornost bychom měli věnovat temným a nepohodlným stránkám dědictví doby vzdálenější, nedávné i palčivým problémům současnosti, které jsou z opatrnosti či obav přecházeny badatelským mlčením. Může se jednat např. o různé formy kolaborace s totalitními režimy, projevy národnostní nesnášenlivosti a „třídní“ nenávisti a v dnešní době pak kupř. prorůstání politických a hospodářských mocenských struktur nebo devastující dopady různých forem korupce. Takové badatelské směřování, které se zároveň promítne do vzdělávacích aktivit, fakultu vymezí nejen vůči vnějšímu akademickému prostředí, ale nabídne také atraktivní motivaci uchazečům o studium.

Profilace fakulty ovšem neznamená potlačení oborové a specializační rozmanitosti. Intenzivně se rozvíjí archeologie pravěku, středověku i novověku, výzkumy zaměřené na starověký a středověký Přední východ a ovšem blízkovýchodní bádání jako takové, včetně studia složitého nejnovějšího vývoje oblasti. Velký potenciál má naše fakulta také v oblasti antické a časně novověké filozofie. Slibně se rozvíjí britsko – americké a východoevropské výzkumy, ale také afrikanistika a velký potenciál nabízejí obecné dějiny. Průřezovým oborem jsou dějiny myšlenkových proudů a směrů, filozofie vědy a techniky a nesmíme zapomínat ani na kvalitní biologickou antropologii.

I když jasně koncipujeme naší fakultu jako výzkumnou, nemůžeme se zříci nezastupitelné profesní vzdělávací úlohy. V magisterských a bakalářských studijních programech proto pěstujeme výuku specialistů na společenské, humanitní, historické vědy, filologii, antropologii a archeologii s širokým uplatněním ve veřejné správě, neziskovém sektoru i soukromé podnikatelské sféře, stejně jako překladatelů a tlumočníků se zaměřením na komerční praxi, ale také středoškolských učitelů. Studium na Fakultě filozofické ZČU umožňuje získat kromě vzdělání ve zvoleném oboru rovněž kvalitní jazykové znalosti, intelektuální flexibilitu, kreativitu a mezioborový a všeobecně kulturní rozhled, jež jsou zárukou dobrého profesionálního uplatnění na nesmírně dynamickém a proměnlivém trhu práce jednadvacátého století. Fakulta a její katedry spolupracují se zahraničními univerzitami v rámci programů Erasmus a Free Movers při uskutečňování studentské a učitelské výměny a rozvíjejí kontakty s univerzitami nejen v Evropě, ale také v Severní Americe, Asii a Africe.

Fakultu tvoří v současnosti deset kateder: katedra anglického jazyka a literatury, katedra antropologie, katedra archeologie, katedra blízkovýchodních studií, katedra filozofie, katedra germanistiky a slavistiky, katedra historických věd, katedra politologie a mezinárodních vztahů, katedra románských jazyků a katedra sociologie.

Zájemcům z celé České republiky i zahraniční nabízí Fakulta filozofická ZČU 10 tříletých bakalářských studijních oborů: Archeologie, Blízkovýchodní studia, Cizí jazyky pro komerční praxi (kombinace jazyků angličtina – francouzština, angličtina – němčina, angličtina – ruština)Filozofie, Humanistika, Mezinárodní vztahy - teritoriální studia (kombinace ruská studia a kombinace britská a americká studia), Obecné dějiny, Politologie, Sociologie, Sociální a kulturní antropologie, dále 12 dvouletých navazujících magisterských studijních oborů: Analytická filozofie a filozofie vědy, Antropologie populací minulosti, Archeologie, Blízkovýchodní studia, Evropská kulturní studia, Mezinárodní vztahy, Moderní dějiny, Politologie, Sociologie, Sociální a kulturní antropologie, Teorie a filosofie komunikace, Učitelství francouzštiny pro střední školy  a 5 doktorských studijních oborů: Archeologie, Etnologie, Historie, Mezinárodní vztahy a Teorie a dějiny vědy a techniky.