Přejít k obsahu


Výzkumný záměr

Výzkumný záměr

Cíle výzkumného záměru katedry archeologie FF ZČU a cesty k jejich dosažení


Katedra archeologie Fakulty filozofické získala jeden z pěti výzkumných záměrů MŠTM, přidělených Západočeské univerzitě. Její vedoucí přináší stručnou zprávu o tom, co je obsahem tohoto výzkumného záměru a jak tato příležitost pomůže rozvinout výzkumnou složku na katedře a ovlivní celkový profil tohoto pracoviště.

Když ministerstvo školství koncem minulého roku oznámilo výsledky konkurzu na přidělení tzv. výzkumných záměrů, bylo pro nemálo členů akademické obce ZČU určitým (jistě příjemným) překvapením, že jednou ze tří fakult naší univerzity, jíž byly prostředky na realizaci výzkumného záměru přiděleny, je také Fakulta filozofická. Ze dvou pracovišť této fakulty, které prošly procesem příprav koncepce, cílů a metod výzkumného záměru a které podstoupily martýrium vyplňování obsáhlých formulářů oficiální žádosti byla nakonec šťastnější katedra archeologie. Ačkoliv se výzkum - především jeho terénní složka - těší na tomto pracovišti zasloužené pozornosti (opakovaně formou grantových projektů a prostřednictvím dotací na specifický výzkum, resp. v rámci povinné terénní praxe studentů), a přestože v současnosti je katedra spoluřešitelem jednoho z projektů evropského programu Culture 2000 (European Landscapes: Past, Present and Future; v jeho rámci připravuje internetovou encyklopedii letecké archeologie, filmový dokument a mezinárodní výstavu pro Národní muzeum v Praze), získává katedra teprve nyní možnost široce rozvinout vědecký výzkum a propojit jej s výukou svých studentů. Výrazem nových možností zvýšit badatelskou a výzkumnou složku v práci katedry je zřízení speciálního oddělení výzkumných projektů, které začíná koordinovat jednotlivé dílčí cíle výzkumného záměru, organizovat spolupráci kmenových zaměstnanců a externích spolupracovníků a vytvářet z nich pracovní tým. Jeho činnost povede k dosažení nového poznání v oblastech, jejichž zkoumání je předmětem výzkumného záměru. O jaké cíle se jedná?

Výzkumný záměr je orientován na ty oblasti výzkumu, jimž se současná archeologie věnuje víceméně okrajově. Týká se to některých metodologických aspektů (v procesu shromažďování dat je to např. cílená aplikace určitých terénních postupů) a volby území, v němž se provádějí terénní výzkumy. Oba tyto aspekty, které jsou součástí strategie archeologického výzkumu, můžeme označit za spojené nádoby. Zkoumat například plošný rozsah výskytu archeologických památek (event. jejich kvalitativní charakteristiky) na větších plochách obtížně prostupného lesního prostředí může být efektivní pouze za předpokladu, že použijeme adekvátní postupy - například kombinaci vizuálního povrchového průzkumu, mikrosondáže a plošného geofyzikálního měření povrchu terénu vhodně vybraným typem přístroje. Již název výzkumného záměru "Opomíjená archeologie" naznačuje, že naším cílem je hledat možnosti poznání archeologického potenciálu krajiny tam, kde se určitým terénním postupům dosud nevěnovala pozornost.

vyzk_zamer01

obr. 1 Letiště Sazená: studenti katedry archeologie FF ZČU u průzkumného letounu Cessna 172, s jehož posádkou se v rámci terénní praxe každoročněně zúčastňují letecké prospekce vybraných oblastí Čech.

Archeologický výzkum lesního prostředí je prvním tématickým okrukem výzkumného záměru. V tomto prostředí jsou některé archeologické památky (pravěké mohyly a hradiště, středověká a novověká zaniklá sídla, výrobní areály či vojenské tábory) velmi dobře zachovány a v našich podmínkách dokonce mnohé z nich nelze jinde sledovat. Většina terénních aktivit bude provedena výše uvedenými nedestruktivními metodami, doplněnými plošně omezenou sondáží. Převážně v rámci tohoto typu prostředí budeme věnovat pozornost výzkumu suťových kuželů pod pravěkými a středověkými výšinnými sídly (např. hradišti), které vznikly erozí vrcholových partií těchto objektů a mohou obsahovat množství archeologických pramenů. Opět převážně v zalesněných polohách se chceme věnovat problematice zaniklých středověkých vesnic, jejich plužin, komunikací a reliktů řemeslné výroby včetně vypracování jednotné metodiky výzkumu tohoto typu památek. Zvláštní pozornost budeme zaměřovat na průzkum pozůstatků těžby surovin od pravěku do novověku.

Odlišným - a dodnes výzkumem málo pokrytým - typem prostředí je území nivních sedimentů. Ukazuje se, že i v případě menších vodních toků jsou jejich údolí do hloubky až několika metrů zaplněna pravěkými a mladšími usazeninami, v nichž jsou konzervovány cenné prameny, dokumentující vývoj a proměny kulturní krajiny. V našem projektu se zaměříme jednak na terénní odkryv vybraných poloh inundačního prostředí řeky Úslavy v okolí významného raně středověkého sídla Starého Plzence a jednak na zpracování již shromážděných dat, získaných předchozími terénními výzkumy.

Do výzkumného záměru jsme také zařadili komlexní průzkum dvou regionů, jejichž středem jsou výrazné solitérní krajinné dominanty, které nepochybně ovlivnily život zdejších pravěkých (a pravděpodobně i pozdějších) populací. Jedná se okrajinu v okolí mohutně opevněného vrchu Vladař poblíž západočeských Žlutic, na němž se již v loňském roce slibně rozvinul terénní výzkum katedry archeologie, a o území jižně od Roudnice n.Labem s dominantou legendárního Řípu. Rozsáhle vedený více než desetiletý letecký průzkum tohoto kraje doložil existenci velkého počtu pravěkých sídelních komponent s podílem jak obytných, tak pohřebních a pravděpodobně i kultovních areálů. Rádi bychom analýzou existujících leteckoarcheologických i nově získaných dat shromážděných povrchovými sběry a sondáží nahlédli do hustoty a struktury osídlení na Podřipsku a zjistili, zda jednotlivé pravěké areály byly osídleny kontinuálně či krátkodobě, zda se osídlené polohy využívaly k jedinému druhu aktivit, zda se z hlediska dlouhodobé perspektivy udržovalo členění krajiny na sakrální a profánní složku atd.

vyzk_zamer02

obr. 2 Rozsáhlé příkopové ohrazení složené ze dvou částí bylo objeveno koncem 90. let ve vzdálenosti 1 km od letiště v Sazené na Podřipsku. K jeho odhalení došlo prostřednictvím odlišného zbarvení obilí, rostoucího nad zaplněnými příkopy. Jeden z příkladů velkého počtu takto objevených pozůstatků sídel našich pradávných předků v okolí legendami opředeného Řípu, kde bude probíhat část terénních aktivit v rámci výzkumného záměru katedry archeologie.

Významnou součástí naší práce bude také provádění systematického leteckého průzkumu, který se u nás v posledním desetiletí dostal na úroveň srovnatelnou s vyspělými evropskými zeměmi. Vedle klasického sídelního území nejúrodnějších partií české kotliny (dolní Povltaví, Polabí, Poohří) obrátíme naši pozornost na dosud neprozkoumané "okrajové" výše situované sídelní zóny (podhůří věnce českých hraničních horských masívů, pahorkatiny a vrchoviny ve vnitrozemí), kde se metody letecké archeologie zatím systematičtěji nevyužívaly. Praktický průzkum krajiny z malých výšek bude prováděn především prostřednictvím průzkumného letounu Cessna 172, patřícího pražskému Archeologickému ústavu AV ČR; především z praktických a ekonomických důvodů bude území západních Čech monitorováno letadlem téhož typu, které je vlastnictvím aeroklubu Plzeň-Letkov. Vedle vizuální letecké prospekce z malých výšek (obvykle 300 - 500 m nad terénem) máme v úmyslu široce využít potenciál, který nabízejí jak současné, tak historické (zejména válečné) archívy leteckých snímků, kolekce georeferencovaných digitálních fotografií (ortofoto) a družicové snímky. Nabízí se dokonce možnost testovat pro účely archeologické prospekce aktuálně vyvíjený první tuzemský hyperspektrální skener. Domníváme se, že ve srovnání s panchromatickými a multispektrálními snímky bude prostřednictvím analýzy snímků pořízených tímto sofistikovaným zařízením možné řádově zvýšit množství identifikovaných, pod povrchem terénu pohřbených archeologických památek. Nezbývá než doufat, že se tento skener podaří zkonstruovat a uvézt do provozu co nejdříve a že jeho využití v archeologii splní naše očekávání.

Nákupem některých přístrojů a speciálních softwarů, jejichž pořízení by bez dotace z výzkumného záměru nebylo možné, se také výrazně posunou možnosti katedry archeologie v oblasti výuky. Týká se to především nákupu nejvyspělejších přístrojů pro geofyzikální průzkum, které nám kromě využití ve výzkumných aktivitách našeho pracoviště umožní začít s praktickou (nikoli pouze teoretickou, jako tomu bylo dosud) výukou archeogeofyziky a perspektivně tak změnit nepříznivou situaci naší archeologie v oblasti chronického nedostatku specialistů v tomto tolik potřebném oboru nedestruktivní archeologie.

vyzk_zamer03

obr. 3 Teprve terénní zjišťovací sondáž, kterou se svými posluchači uskutečnila v září loňského roku katedra archeologie, ukázala, že příkopové ohrazení mezi Sazenou a Ledčicemi (viz obr. 2) je jedinečným dokladem dosud prakticky neznámých sídel drobné pozemkové šlechty z počátků vrcholného středověku (přelom 12. a 13. století). Sondáž se zatím dotkla prostoru předhradí. Na snímku je patrná tmavě zbarvená výplň příkopu (po odstranění ornice se jeho okraje dobře rýsují na světlém písčitém podloží) v místech, které je na obr. 2 označeno šipkou. Všechny snímky: foto autor.

Závěrem je třeba říci, že přidělením dotace na výzkumný projekt 2005 - 2010 katedře archeologie FF ZČU se výrazným způsobem změní jak její přístrojové, hardwarové a softwarové vybavení, tak i její personální obsazení. Na práci oddělení výzkumných projektů a v omezené míře i na výuce našich posluchačů se budou podílet jak renomovaní odborníci a specialisté z různých typů pracovišť, tak čerství absolventi katedry. Dojde tak k tolik potřebné spolupráci mezi generací zkušených výzkumných pracovníků a generací mladých nadějných badatelů. Očekáváme, že takové prostředí může výrazně přispět k dynamickému rozvoji nejen samotné katedry, ale i celé archeologie.



Doc. Martin Gojda, katedra archeologie