Rigorózní řízení

Širší vědní základ oboru

Filosofie
1. Antická filosofie
Presokratikové: Miléťané, Pýthagorás, Hérakleitos, Eleaté, Empedoklés, Anaxagorás, atomisté. Klasická řecká filosofie: Sókratés, Platón, Aristotelés. Helénistické filosofické školy: stoicismus, epikureismus, skepticismus. Filosofie pozdní antiky: novoplatonismus, patristika (Augustinus).

2. Středověká a renesanční filosofie
Raná, vrcholná a pozdní scholastika: Anselm z Canterbury (důkazy boží existence a jejich dějiny), Abaelard (spor realismu a nominalismu a jeho dějiny); Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Scotus, Ockham. Renesanční filosofie: humanismus; platonismus (Kusánus, Ficino, Mirandola); aristotelismus (Pomponazzi); přírodní filosofie (Telesio, Bruno, Campanella).

3. Novověká filosofie a německá klasická filosofie
Novověká filosofie: Racionalismus (Descartes, Spinoza, Leibniz); empirismus (Bacon, Locke, Berkeley, Hume). Osvícenství: La Mettrie, Diderot, Voltaire, Helvétius, Rousseau. Německá klasická filosofie. Kant, Fichte, Schelling, Hegel.

4. Pozitivismus, marxismus, iracionalismus,
existencialismus
Pozitivismus: Comte, Spencer, Mill. Marxismus: Feuerbach, Marx, Engels. Iracionalismus: Schopenauer, Nietzsche, Kierkegaard, Bergson. Existencialismus: Jaspers, Heidegger; Sartre Camus, Marcel.

5. Fenomenologie a hermeneutika
Fenomenologie a fenomenologická analýza: E. Husserl, Fink, Patočka. Koncepce umění ve fenomenologii (Ingarden) a hermeneutice (Gadamer). Gadamer a rozvoj hermeneutiky. Habermas a teorie komunikativního jednání.

6. Novotomismus, modernismus v soudobé
náboženské filosofii, neofreudismus a neomarxismus
Novotomismus: Maritain, Gilson, Bochenski. Modernismus v soudobé náboženské filosofii: Teilhard de Chardin, Buber, Scheler. Neofreudismus a neomarxismus: Fromm, Marcuse, Bloch.

7. Strukturalismus, poststrukturalismus,
postmodernismus
Strukturalismus a poststrukturalismus: Lévi-Strauss, Foucault, Derrida, Deleuze. Postmodernismus: Lyotard, Welsch, Sloterdijk, Baudrillard. Postmodernismus a jazyk.

8. Logický empirismus Vídeňského kroužku, Filosofie jako logická analýza
Historie, manifest Kroužku, fyzikalismus, protokolární věty, antimetafyzika, postavení psychologie, sociologie. Filosofie jako logická analýza jazyka. Carnap, logická syntax jazyka, analytické a syntetické věty, pojem verifikace, kritérium smyslu, Ingardenova kritika.

9. Deduktivní výstavba vědeckých teorií. Problém porovnávání teorií
Universální a singulární tvrzení, dedukce, indukce, problém indukce, verifikace a falsifikace, empirické teorie a Popperovo demarkační kritérium. Problém porovnávání teorií. Pojem verisimilitude, otázka nesouměřitelnosti vědeckých teorií.

10. Problém empirické báze vědeckých teorií.
Verifikace a koroborace vědeckých teorií
Statut základních empirických tvrzení, jejich závislost či nezávislost na teoriích, psychologismus. Problém zdůvodnění základních empirických tvrzení.Verifikace a koroborace vědeckých teorií.Verifikace hypotéz, koroborace vědeckých teorií, induktivní a pravděpodobnostní logika. Testovatelnost vědeckých teorií.

11. Problém mysli a těla
Problém vztahu mysli a těla: historie a současnost, teorie identity, behaviorismus a funkcionalismus, eliminační teorie, instrumentalismus, dualismus. Problematika vědomí: problém fenomenality vědomí, problém kvality prožitků, perspektivismus. Problematika intencionality: problém tzv. propozičních postojů, problém tzv. "jazyka myšlení". K. Popper a teorie tří světů.

12. Jazykový relativismus a syntaktické struktury
Jazykový relativismus: E. Sapir a B. L. Whorf. Syntaktické struktury: Generativní gramatiky, transformační gramatiky, sémantika - N. Chomsky, G. Lakoff a další.

13. Gottlob Frege - Obrat k jazyku, vznik matematické logiky
Obrat k jazyku: Gottlob Frege. Smysl a význam, pojem a předmět, funkce a pojem, myšlenka. Vznik matematické logiky: Gottlob Frege. Základní ideje "Pojmopisu" a jejich vznik z kritiky jazyka.

14. B. Russell a G. E. Moore - dva pohledy na jazyk. Problém vlastních jmen
B. Russell: dokonalý jazyk, logický atomismus, definitní deskripce, denotace. G. E. Moore: hovorový jazyk jako základ. Problém vlastních jmen: Mill, Frege, Wittgenstein, Kripke (a možné světy), Burge.

15. L. Wittgenstein - Tractatus. L. Wittgenstein - pozdní filosofie jazyka
L. Wittgenstein - Tractatus: Strukturální a funkcionální vztah mezi fakty, myšlením a jazykem; vyslovitelné a nevyslovitelné, zobrazitelné a nezobrazitelné. Pozdní filosofie jazyka: Filosofická zkoumání, Diktáty, jazykové hry.

16. W. v. O. Quine, Donald Davidson, Wilfrid Sellars
Radikální překlad, neurčitost překladu, kritika rozlišení analytický - syntetický, holismus, dvě dogmata empirismu. Sellars: mýtus daného.

17. Obrat k přirozenému jazyku - J. L. Austin, Paul Grice. John Searle a řečové akty
Performativní výpovědi, řečové (mluvní) akty. Intencionální sémantika, konverzační implikatury (teorie významu, logika a konverzace). John Searle a řečové akty: Rozvinutí teorie řečových (mluvních) aktů a intencionální sémantiky u Johna Searla.


Jazyk a sémiotika
18. Jazyk a řeč jako předmět jazykovědy, jazyk jako uspořádaný systém
Jazyk a řeč jako předmět jazykovědy: univerzálnost a specifičnost jazyka, akt pojmenování, ontogeneze jazyka, percepce jazyka, přirozené jazyky, jazyky "umělé" a formální. Jazyk jako uspořádaný systém: vnitřní řád a stavba jazyka. Jazykové plány a roviny, monémy a tagmémy, popis rovin: hláskosloví/hláska a foném, tvarosloví/ morf a morfém, stavba věty/syntagmém).

19. Úvod do lingvistické teorie dneška
Úvod do lingvistické teorie dneška. "Vnitřní" lingvistika. Jazykovědné disciplíny; terminologie (předmět, metody, prostředky; literatura). Jazykověda a jiné vědy. Lingvistická metodologie. Diachronie a synchronie. "Vnější" lingvistika. "Hranice" jazykovědy.

20. Problematika komunikace
Jazyk a komunikace. Model verbální komunikace a funkce jazyka. Mluvní (řečové) akty a teorie řečové činnosti, sociální komunikace. Koherence a koheze textu, kontext a diskurs (textová lingvistika, textém, kompozice textu). Neverbální komunikace. Plusová a minusová glazura. Praktický a terapeutický význam.

21. Lingvistika a sémiotika
Lingvistika a sémiotika. Znakový charakter jazyka (teorie jazykového znaku), sémiotický trojúhelník. Jazyk jako systém (langue, kompetence) a mluva jako realizace systému (parole, performance, text). Paradigma a syntagma.

22. Vývoj jazykovědy
Vývoj jazykovědy (antika, středověk, indoeuropeistika a komparatisté, mladogramatici, ženevská škola a Ferdinand de Saussure. Strukturalismus, Pražská škola a její pojetí struktury jazyka i funkce, vliv ve světě (Jakobson, Hjelmslev aj). Americký strukturalismus a antropologické směry. Generativní lingvistika. Moderní lingvistické směry (hraniční disciplíny). Pragmatický obrat a kognitivní směry.

23. Sémiotika: obor nebo metoda. Diadická a triadická sémiotika. Teorie ostenze
Sémiotika: obor nebo metoda. Možnosti a meze sémiotiky. Diadická a triadická sémiotika: Dvě základní koncepce označování. Historický vývoj v obou větvích. Důsledky v teorii a praxi. Teorie ostenze: ostenzivní definice a definice ostenze. Augustin a De magistro. J. A. Komenský, J. Swift. Teorie her. I. Osolsobě, U. Eco.

24. Alternativa symbolu. Slova v akci. Persuasivní komunikace
Alternativa symbolu, velké koncepce 20. století. Slova v akci (tzv. sémantická utopie: A. Korzybski, S. Chase, S. I. Hayakawa). Svědomí slov. "Political correctness" 90. let a české prostředí. Persuazivní komunikace: obor komunikace nebo její aspekt? Význam imaginace. Přesvědčování a manipulace. Reklamy. Magie.

25. Notace: možnosti a meze. Obsahová analýza. Artefakt jako rozhraní
Notace: možnosti a meze, N. Goodman a tři základní notační oblasti, jejich specifika, význam a smysl notování. Obsahová analýza: Jak a proč se vynořila. V čem spočívá. Jak ji lze využít, případně zneužít. Artefakt jako rozhraní: H. Simon, J. Mukařovský, artefakt a hodnoty, co všechno je (může být) artefaktem. "Přívětivá tvář techniky."


Informační systémy a komunikace
26. Informační systémy
Informační systémy: historie, rozdělení, význam. Distribuce datových zdrojů, centrální a distribuované systémy: principy, technické platformy, zhodnocení. Architektura klient-server: charakteristika, výhody a nevýhody oproti centrálním systémům. Typické příklady aplikačních serverů a popis jejich funkce: (souborový, tiskový, poštovní, časový, jmenný).

27. Bezpečnost informačních systémů
Bezpečnost informačních systémů: softwarová ochrana, právní ochrana. Bezpečnost v počítačových sítích - možnosti a typy napadení, ochrana před zneužitím dat, šifrování. Bezpečnost v počítačových sítích: transakce, zabezpečení dat, symetrické a nesymetrické šifrování, ověřování uživatele, elektronický podpis, certifikáty. Obrana proti napadení počítače.

28. Databázové systémy
Databázové systémy: systémy řízení báze dat, definice dat v databázi, možnost uložen rozsáhlého textu a obrazu, popř. zvuku. Dotazovací jazyk SQL jako standardní rozhraní databázových systémů: základní konstrukt jazyka, tvorba dotazů v návrhovém prostředí. Ochrana dat v databázových systémech. Možnosti získávání informace z textových databází: boolský a vektorový model.

29. Dokumentografické informační systémy
Dokumentografické informační systémy: uložení textové informace, problém předzpracování a porozumění textu, indexování. Kritérium predikce a kritérium maxima: přesnost a úplnost, tezaurus, frekvenční slovník. Digitální knihovny: historie, vývoj, možnosti využití. Dokumentografické systémy a Web: sémantický Web - realita.

30. Klasifikace počítačových sítí
Dělení počítačových sítí, metody přenosu. Síťové aplikační služby, používané protokoly pro vzdálený přístup, přenos souborů, decentralizovaný přístup k dokumentům. Lokální počítačové sítě. Jednoduché přenosové protokoly linkové úrovně: chyby, obrana proti chybám. Kapacita přenosového kanálu, kódování a modulace.

31. Internet
Internet: základní protokoly nižších úrovní, adresy a adresování v Internetu, princip převodu adres. Prostředky pro přístup k Internetu: kabelové modemy, ISDN, ADSL, bezdrátové sítě, analogové modemy a jejich vlastnosti.

32. Účinky mediální komunikace, vývoj teorií
Účinky mediální (masové) komunikace, vývoj teorií. Média ve společenském kontextu. Mediální struktury a instituce. Mediální komunikace a masová kultura. Mediální produkt.

33. Vývojové etapy společenské komunikace
Vývojové etapy společenské komunikace, informační společnost, tendence. Právní a etické aspekty mediální komunikace.

34. Komunikační prostředky
Knihtisk: jeho šíření a komunikační důsledky, kniha jako komunikační prostředek v období tzv. masové komunikace. Periodický tisk: vývoj a postavení mezi současnými médii. Film jako forma audiovizuální komunikace: vývoj a nynější pozice. Rozhlasové a televizní vysílání: významný prostředek společenské komunikace dneška, jeho vznik, rozvoj.

Literatura:
Filozofie
ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha 1994.
ANZENBACHER, A. Úvod do filosofie. Praha, 1990.
ARMSTRONG, A. H. Filosofie pozdní antiky. Praha, 2002.
AUSTIN, J.L. Jak udělat něco slovy. Praha, 2000.
BLECHA, I. Fenomenologie a existencialismus. Olomouc, 1994.
BLECHA, I. Filosofie. Olomouc, 1994 (různá vydání).
CARNAP, R. Problémy jazyka vědy. Praha, 1968.
CORETH, E. Co je člověk? Praha, 1996.
CORETH, E.; EHLEN, P.; SCHMIDT, J. Filosofie 19. století. Olomouc, 2003.
CORETH, E.; SCHÖNDORF, H. Filosofie 17. a 18. století. Olomouc, 2002.
DAVIDSON, D. Čin, mysl, jazyk. Bratislava 1997.
DAVIDSON, D. Subjektivita, intersubjektivita, objektivita. Praha, 2004.
DE LIBERA, A. Středověká filosofie. Praha, 2001.
DEMJANČUK, N. Filosofie: kultura, věda, myšlení. Plzeň, 1996.
DENNETT, D. Druhy myslí. Praha, 2004.
DESCOMBES, V. Stejné a jiné. Praha, 1995.
DRTINA, F. Úvod do filosofie. Myšlenkový vývoj evropského lidstva. Praha, 1914, 1926.
FAJKUS, B. Současná filosofie a metodologie vědy. Praha, 1997.
FEYERABEND, P. Proti metodě. Praha, 2001.
FIALA, J. (ed.). Analytická filosofie. První čítanka. Plzeň, 1999.
FIALA, J. (ed.). Analytická filosofie. Druhá čítanka. Praha, 2000.
FIALA, J. (ed.). Analytická filosofie. Třetí čítanka. Praha, 2002.
FLANAGAN, O. Vedomie. Bratislava, 1995.
FLOSS, P. Úvod do dějin středověkého myšlení. Olomouc, 1994.
FREGE, G.: Myšlenka. Logické zkoumání. In: Scientia & Philosophia, č.6, 1994, s. 50-75.
FREGE, G.: O smyslu a významu. In: Scientia & Philosophia, č.4, 1992, s. 33-75.
GABRIEL, Z. a kol. Česká filosofie ve 20. století. 2. sv., Brno, 1995.
GÁLIKOVÁ, S., GÁL, E. Antológia filozofie mysle. Bratislava, 2003.
GORFUNKEL, A. CH. Renesanční filozofie. Praha, 1987.
GRAESER, A. Řecká filosofie klasického období. Praha, 2000.
GRONDIN, J. Dějiny hermeneutiky. Praha, 1997.
HEIDEGGER, M. Básnicky bydlí člověk . Praha , 1993.
HEIDEGGER, M. Bytí a čas. Praha, 2002.
HEINZMANN, R. Středověká filosofie. Olomouc, 2000.
HOLZHEY, H., RÖD, W. Filosofie 19. a 20. století II.Praha, 2006.
HORYNA, B. Filosofie posledních let před koncem filosofie. Praha, 1998.
HORYNA, B. Počátky filosofické antropologie. Brno, 1999.
HORYNA, B., PAVLINCOVÁ, H. Filosofie náboženství. Brno, 1999.
HUSSERL, E. Karteziánské meditace. Praha, 1968.
INGARDEN, R. Umělecké dílo literární. Praha, 1989.
KIRK, G., S., RAVEN, J., E., SCHÖFIELD, M. Předsókratovští filosofové. Praha, 2004.
KOLÁŘ, P. Argumenty filosofické logiky. Praha, 1999.
KRÁL, M., POKORNÝ, M., BLAŽEJOVÁ, H. Změna paradigmatu vědy. Praha, 1994.
KUHN,T. Struktura vědeckých revolucí. Praha, 1998.
LIESSMANN, G., ZENATY, G. O myšlení. Praha, 1994.
LONG, A. A. Hellénistická filosofie. Praha, 2003.
MAJOR, L. Dějiny poklasické filosofie v 19. a na počátku 20. století. Praha, 1991.
MATERNA, P., PALA, K., ZLATUŠKA, J.: Logická analýza přirozeného jazyka. Praha, 1989.
MATERNA, P.: Svět pojmů a logika. Praha 1995.
MUKAŘOVSKÝ, J. Studie z estetiky. Praha, 1966.
NOSEK, J. Mysl a tělo v analytické filosofii. Praha, 1997.
PATOČKA, J. Kacířské eseje k filosofii dějin. Praha, 1990.
PATOČKA, J. Úvod do fenomenologické filosofie. Praha, 1993.
PEREGRIN, J. Filosofie a jazyk. Praha, 2003.
PEREGRIN, J. Úvod do analytické filosofie. Praha, 1992.
PEREGRIN, J.(ed.) Obrat k jazyku: druhé kolo. Praha, 1998.
PEREGRIN, J. Logika ve filosofii, filosofie v logice. Praha, 1992.
PETŘÍČEK, M. Úvod do současné filosofie. Praha, 1997.
POPPER, K. R. Logika vědeckého zkoumání. Praha, 1997.
QUINE, W. Hledání pravdy. Praha, 1994.
RICKEN, F. Antická filosofie. Olomouc, 1999.
RÖD, W. Novověká filosofie I. Praha, 2001.
RÖD, W. Novověká filosofie II. Praha, 2004.
RUSSELL, B. Logika, věda, filosofie, společnost. Praha, 1993.
RUSSELL, B. Zkoumání o smyslu a pravdivosti. Praha, 1975.
RUSSELL, B., Logika, jazyk a věda. Praha, 1967.
SEARLE, J. Mysl, mozek a věda. Praha, 1994.
SOUSEDÍK, P., PEREGRIN, J. Co je analytický výrok? Praha, 1995.
STÖRIG, H. J. Malé dějiny filosofie. Praha, 1994.
STRAWSON, P. F.: Individuá. Esej o deskriptívnej metafyzike. Bratislava, 1997.
TICHÝ, P. O čem mluvíme. Praha 1996.
TONDL, L. Dialog. Praha, 1997.
TONDL, L. Věda, technika a společnost. Praha, 1994.
TRETERA, I. Nástin dějin evropského myšlení. Praha, 1999.
TUGENDHAT, E., WOLF, CH. Logicko-sémantická propedeutika. Praha, 1997.
TVRDÝ, J. Průvodce dějinami evropské filosofie. Brno, 1947.
VALENTA, L. Problémy analytické filosofie. Olomouc, 2003.
WELSCH, W. Naše postmoderní moderna. Praha 1994.
WITTGENSTEIN, L. Filosofická zkoumání. Praha, 1998.
WITTGENSTEIN, L. Tractatus logico-philosophicus. London, 1922.

Jazyk a sémiotika
CANETTI, E. Svědomí slov. Praha, 1992.
CASSIRER, E. Filosofie symbolických forem. Praha, 1996.
ČERMÁK, F. Jazyk a jazykověda. Praha, 1994.
ČERNÝ, J. Dějiny lingvistiky. Olomouc, 1996.
ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc, 1998.
ČERNÝ, J., HOLEŠ, J. Sémiotika. Praha, 2004.
ČMEJRKOVÁ, S. Reklama v češtině, čeština v reklamě. Praha, 2000.
DE BONO, E. Pravdu mám já, určitě ne ty. Praha, 1998.
DE VITO, J. Základy mezilidské komunikace. Praha, 2001.
DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Praha, 2002.
ECO, U. Mysl a smysl. Praha, 2000.
ERHART, A. Základy jazykovědy. Praha, 1984.
FIDELIUS, P. Řeč komunistické moci. Praha, 1998.
FLUSSER, V. Za filosofií fotografie. Praha, 1994.
GOLEMAN, D. Emoční inteligence. Praha, 1998.
HUIZINGA, J. Homo ludens. Praha, 1971.
KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Praha, 1994.
MATHAUSER, Z. Metodologické meditace aneb Tajemství symbolu. Brno, 1989.
OSOLSOBĚ, I. Divadlo, které mluví, zpívá a tančí. Praha , 1976.
OSOLSOBĚ, I. Mnoho povyku pro sémiotiku. Brno, 1992.
PALEK, B. (ed.) Sémiotika. Praha, 1997.
PALEK, B. Základy obecné jazykovědy. Praha, 1989.
SAUSSURE, F. Kurs obecné lingvistiky. Praha, 1996.
TONDL, L. Mezi epistemologií a filosofií. Praha, 1996.
TONDL, L. Problémy sémantiky. Praha, 1966.
WATZLAWICK, P. Jak skutečná je skutečnost. Hradec Králové, 1998.

Informační systémy a komunikace
BASL, J. Podnikové informační systémy. Praha, 2002.
BOHATCOVÁ, M. Česká kniha v proměnách staletí. Praha, 1990.
CAIRNCROSS, F. Konec vzdálenosti. Brno, 1999.
DEFLEUR, M.L. , BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, S.J. Teorie masové komunikace. Praha, 1996.
HLAVÁČEK, I., KAŠPAR, J., NOVÝ, R. Vademecum pomocných věd historických. Praha, 1997.
HORÁK, F. Pět století českého knihtisku. Praha, 1968.
JEAN, G. Písmo pamět lidstva. Bratislava, 1994.
KÉKI, B. Pět tisíc let písma. Praha, 1984.
KLEČKOVÁ, J. Základy informačních systémů. Plzeň, 1999.
KNEIDL, P. Z historie evropské knihy. Praha, 1989.
KOPPLOVÁ, B., KOPPL, L. Dějiny světové žurnalistiky 1. Praha, 1989.
MOLNÁR, Z. Moderní metody řízení informačních systémů. Praha, 1992.
PERKNER, S., HYVNAR, J. Řeč dramatu l. Divadlo a rozhlas. Praha, 1987.
PERKNER,S., KOPANĚVOVÁ,G., BÍLKOVÁ-BELNAYOVÁ, K. Řeč dramatu 2. Film a televize. Praha, 1988.
POKORNÝ, J. Databázové systémy a jejich použití v informačních systémech. Praha, 1992. POKORNÝ, J. Informační a databázové systémy. Praha, 1992.
ŠMÍD, M. Stručný slovník elektronických médií. Praha, 1995.
HTTP://WWW. JAKPSATWEB.CZ http://www.jakpsatweb.cz/
HTTP://WWW. W3.ORG http://www.w3.org/

Oborová specializace
Během ústní zkoušky budou prověřovány znalosti v oblasti, která se bezprostředně dotýká předložené rigorózní práce.

Oborový základ

Zkouška z oborového základu ověřuje uchazečovu základní orientaci v dílčích disciplínách mezinárodních vztahů, tj. teorií mezinárodních vztahů, politické geografii, mezinárodních organizacích, mezinárodní bezpečnosti, řešení konfliktů apod.. Zkoušku absolvuje každý uchazeč.

Okruhy ke zkoušce z oborového základu

• Teorie a metodologie mezinárodních vztahů
• Politická geografie, geopolitika, geostrategie
• Mezinárodní organizace a režimy
• Dějiny mezinárodních vztahů
• Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích
• Soudobý mezinárodní systém, státnost a typy států, stát a integrační procesy
• Mezinárodní bezpečnost a bezpečnostní studia
• Organizace spojených národů: historie, význam, struktura, fungování, reforma
• Evropský integrační proces a teorie evropské integrace
• Rozvojová studia, analýza konceptu rozvoje

Doporučená literatura

• Adamová, Karolina – Křížkovský, Ladislav (2000): Dějiny myšlení o státu. Praha: Codex.
  Berg-Schlosser, Dirk – Stammen, Theo (2000): Úvod do politické vědy. Praha: ISE.
• Buzan, Barry – Little, Richard (2000): International Systems in World History. Remaking the study of International Relations. Oxford University Press.
• Degenbol-Martinussen, John – Engber-Pedersen, Poul (1999):  Understanding International Development Cooperation. Zed Books.
• Drulák, Petr (2002). Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál.
• Fiala, Petr – Pitrová, Markéta: 2004. Evropská unie. Brno: CDK.
• Glassner, Martin I. (1996). Political Geography. 2. vydání. New York: John Wiley & Sons.
• Hill, Christopher – Smith, Michael (2005): International Relations and the European Union. Oxford University Press.
• Kratochvíl, Petr (2008): Teorie evropské integrace. Praha: Portál.
• Říchová, Blanka (2002): Úvod do současné politologie: Srovnávací analýza demokratických politických systémů.Praha: Portál.
• Říchová, B. (2000): Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál.
• Sørensen, Georg (2005): Stát a mezinárodní vztahy. Praha: Portál.
• Tesař, Filip (2007). Etnické konflikty. Praha: Portál.
• Waisová, Šárka a kol. (2007): Atlas mezinárodních vztahů: prostor a politika po skončení studené války.Plzeň: Aleš Čeněk.
• Waisová, Šárka a kol. (2005): Ve stínu modernity. Perspektivy a problémy rozvoje. Plzeň: Aleš Čeněk.
• Waisová, Šárka (2005): Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál.
• Waisová, Šárka (2008): Mezinárodní organizace a režimy. Plzeň: Aleš Čeněk.
• Waisová, Šárka (2008): Poválečná obnova a budování míru. Role a strategie mezinárodních nevládních organizací. Brno. IIPS.
• Waisová, Šárka (2009): Úvod do studia mezinárodních vztahů. Třetí rozšířené a přepracované vydání. Plzeň: Aleš Čeněk.
• Waisová Šárka a kol. (2009): Evropská energetická bezpečnost. Plzeň: Aleš Čeněk.

Oborová specializace

Zkouška z oborové specializace ověřuje uchazečovu detailnější znalost toho z podoborů mezinárodních vztahů, jenž konvenuje jeho specializaci. Uchazeč před komisí volí jednu ze tří nabízených alternativ.

1. Mezinárodní organizace a režimy

• Mezinárodní organizace a režimy – historie formování, příklady z jednotlivých regionů
• Mezinárodní organizace a režimy – definice
• Mezinárodní organizace a režimy – typologie a příklady
• Funkce mezinárodních organizací a režimů
• Role mezinárodních organizací a režimů
• Nevládní organizace
• Regionální organizace v Evropě po roce 1990
• Regionální organizace v Africe po roce 1945
• Regionální organizace v Asii po roce 1945
• Regionální organizace na západní hemisféře po roce 1945

2. Mezinárodní bezpečnost a řešení konfliktů

• Bezpečnostní studia jako podobor MV, vývoj oboru, předmět studia
• Řešení konfliktů jako podobor MV, vývoj oboru, předmět studia
• Konceptualizace „bezpečnosti“
• Konceptualizace „řešení konfliktů“
• Prevence konfliktů a postkonfliktní rekonstrukce
• Aktéři řešení konfliktů
• OSN a její role při zajištění mezinárodní bezpečnosti a řešení konfliktů
• Regionální organizace a jejich role při zajištění regionální bezpečnosti a řešení konfliktů

3. Teorie mezinárodních vztahů

• Vývoj teorií mezinárodních vztahů, alternativní pohled na vývoj podoboru (velké debaty, paradigmata apod.)
• Realismus, neorealismus
• Idealismus, liberalismus, neoliberalismus
• Sociální konstruktivismus
• Postmodernismus
• Pohled teorií mezinárodních vztahů na mezinárodní systém
• Pohled teorií mezinárodních vztahů na evropský integrační proces
• Pohled teorií mezinárodních vztahů na bezpečnost

Širší vědní základ oboru

Filosofie
1) Přechod od mýtu k logu, utváření předpokladů pro konstituování pojmu vědy v předsókratovském období řecké filosofie. Aristoteles: logika, pojetí vědy a metod vědeckého výzkumu, přírodní filosofie.

2) Osudy antických vědeckých programů ve středověku. Středověké pojetí přírody a člověka.

3) Překračování obzorů. Zeměpisné objevy a jejich důsledky, mikroskop, teleskop, měření. Sbírky přírodnin a jejich pojmenování. Klinická výuka; lidské tělo a jeho stavba jako kulturní jev.

4) Vědecké a kulturní instituce a jejich vůdčí představitelé v 16. a 17. století, hlavní rozdíly (renesance, baroko). Problém politizace vědy a její vztah k náboženství, přírodověda a puritánská morálka, tridentský koncil.

5) Mechanizace a matematizace obrazu světa a člověka. Karteziánské tendence v medicíně, pojetí člověka jako stroje, spory mezi mechanistickými a chemickými výklady životních procesů.

6) Odpovědi na Descartovu výzvu: Hobbesův a Spinozův příklon k materialismu, okasionalismus, empirismus, atomismus. Pokus o aplikaci "nové vědy" v humanitních oborech (Vico). Pascalův duch geometrický a jemný.

7) Racionalismus a empirismus v novověké filosofii a jeho odraz ve vědě a v umění. Kritika racionalismu, Berkeleyovo "esse est percipi", cesta ke kritické filosofii (Hume a Kant).

8) Utopické projekty ve filosofii, politice a vědě. Pokusy o sociální inženýrství; pansofické snahy, encyklopedismus. Dějinný optimismus a pesimismus (Condorcet, Malthus), osvícenské iluze a jejich kritika (Rousseau).

9) Kosmologické aspekty vývoje novověkého myšlení. Střed světa, pevné sféry, soustavy drah nebeských těles a jejich tvar. Pozorování a spekulace, Newtonova metodologie vědy. Konečnost a nekonečnost.

10) Vývoj přírodních a sociálních věd v 19. století teorie (matematika, fyzika, biologie, lingvistika, sociologie, psychologie). Věda a pozitivismus Comta, Spencera, Milla. Empiriokriticismus R. Avenaria a E. Macha.

11) Novokantovská koncepce vědy (Coher, Natorp, Cassirer). Fenomenologie a věda (Husserl, Scheler). Vývoj vědy a epistemologie ve 20. století. Matematika a logika. Fyzika. Biologie. Humanitní a sociální vědy ve 20. století (lingvistika, psychologie, sociologie) a jejich obraz ve fenomenologii, existencialismu a hermeneutice.

12) Kritický racionalismus K. R. Poppera. Struktura vědeckých revolucí T. S. Kuhna. Metodologie výzkumných programů I. Lakatose. Anarchistická epistemologie P. Feyerabenda.


Křesťanské kořeny Evropy
13) Nejstarší prameny bádání o historickém Ježíši a jejich povaha. "Synoptická otázka". Vznik a kanonizace novozákonních textů. Nejstarší mimokřesťanské prameny zmiňující Ježíše.

14) Christianizace římského impéria. Interpretatio Romana a důsledky oddělení křesťanství od judaismu. Úloha apoštola Pavla. Od pronásledování ke státnímu náboženství. Císař Konstantin a Milánský edikt.

15) Christianizace tzv. barbarů. Ariánský spor a jeho odraz v procesu této christianizace. Nicejský a nicejsko-cařihradský koncil.

16) Zrození křesťanské Evropy - základ evropské identity. Formování církevní organizace a období všeobecných koncilů. Proměny životního stylu - christianizovaný životní rámec. Přechod od pohanství a antického dědictví ke křesťanství. Vznik a význam univerzit.

17) Příčiny církevního rozkolu v r. 1054. Křesťanské říše na Východě a Západě. Rozdílné teologické myšlení. Pokusy o smíření (koncily ve Ferraře a Florencii 1438 -1439). Zánik východořímské říše a jeho důsledky. Pravoslaví.

18) Katolictví a protestantství. V čem spočívá hlavní protestantský princip? Protireformace. Důsledky náboženských střetů. Proměny vztahu křesťanství k judaismu a islámu.

19) Postavení křesťanství v podmínkách absolutismu a nástupu osvícenství a romantismu. Vztah křesťanských církví ke státu a politickým hnutím (liberalismus, konzervatismus, nacionalismus, socialismus, anarchismus).

20) Křesťanské církve v podmínkách světových válek. Evropské křesťanství v období studené války. Vztah křesťanských církví k sekularizaci. I. a II. vatikánský koncil, následné trendy v katolicismu, interreligiózní dialog. Protestantská teologie ve 20. století.


Dějiny evropské kultury
21) Vymezení pojmu kultura a kulturní dějiny; přehled základních konceptů, autorů a škol kulturně historického výzkumu a myšlení.

22) Základní pojetí evropské civilizace; mýty o zrodu Evropy; geografické, kulturně politické a etnicko rasové vymezení Evropy. Giambattista Vico, Oswald Spengler, Arnold Toynbee, Karl Jaspers, Emmanuel Todd a jejich pojetí evropských dějin.

23) Evropská kultura v paleolitu a mezolitu a její studium a interpretace. Evropský pravěk a jeho ohlas v díle Mariji Gimbutasové; Mircea Eliade a vize archaické evropské společnosti. Georges Dumézil a indoevropská identita Západu.

24) Krétská a mykénská civilizace, kultura a sociální struktura. Dialekty staré řečtiny a příchod Řeků, mytologický, archeologický a filologický pohled; zhroucení civilizací vrcholné doby bronzové; význam Řecka v západní politické a duchovní imaginaci; archaické Řecko; Homér.

25) Klasické Řecko od řecko-perských válek po tažení Alexandra Makedonského; Periklovy Athény; fenomén hellénismu.

26) Vzestup Říma; vliv Etrusků na formování římské civilizace; vzestup a pád římské republiky; římská středomořská hegemonie a proces romanizace; římské císařství a jeho krize; šíření a triumf křesťanství; krize a pád Říše římské.

27) Raný středověk během "stěhování národů"; civilizace a kultura raně středověkých států; expanze islámu; anglosaská kultura, irské misie a karolinská renesance.

28) Počátek kulturního a ekonomického rozvoje Západu v desátém až třináctém století; křížové výpravy; vzestup papežství; románská a gotická civilizace; tzv. teokratický internacionalismus.

29) Podzim středověku; krize evropské kultury; etnický a národní partikularismus; renesance a humanistická kultura v jižní Evropě; osmanská výzva; reformace v severní Evropě.

30) Raně novověká evropská civilizace a její globální expanze; literatura, filosofie a umění šestnáctého a sedmnáctého století; centralizace, absolutismus a velké panovnické dvory (Versailles Ludvíka XIV.); zrození moderní vědy.

31) Sekularizace a osvícenství; vzpoura proti ancien régime ve Francii a průmyslová revoluce na Britských ostrovech; romantismus, revoluce, nacionalismus a vznik moderního státu.

32) Hlavní kulturní, politické a sociální výzvy devatenáctého a počátku dvacátého století; sociální darwinismus; fin de siecle; nástup moderních ideologií a jejich ohlas v soudobém kulturním životě; modernismus.


Dějiny evropského uměni
33) Evropský paleolit a neolit z hlediska vzniku malířství a sochařství i nejstarších projevů megalitické architektury.

34) Klasické zdroje evropské architektury-Řecko a Řím, raně křesťanská architektura, byzantská architektura. Návraty v průběhu dějin.

35) Kánony a povaha řeckého sochařství archaického, klasického a helénistického období.

36) Středověk: románská a gotická architektura. Klášter jako typologický druh. Středověké město. Význam a úloha Karla IV. a Petra Parléře pro umělecký rozvoj českých zemí v evropském kulturním kontextu.

37) Architektura novověku: renesanční a barokní prostorový koncept. Architektonické a urbanistické realizace. Specifičnost tzv. českého baroka (v konkrétních dílech českých architektů, sochařů i malířů) ve srovnání s povahou barokní tvorby v ostatních evropských zemích.

38) 19. a 20. století v architektuře: sociální utopie, průmyslový věk. Avantgarda. Ideologie. Nové městské celky. Mezinárodní styl a postmoderní reakce. Architektura v informační společnosti. Technologie a životní prostředí.

39) Založení tématu vývojových stylů ve výtvarném umění (Vasari, Winckelmann, Hegel). Téma vývojových stylů v 19. a 20. století (Wölfflin, Riegl, Worringer, Focillon).

40) Avantgarda: charakteristické znaky. 20. století u nás a ve světě. Česká specifika. Surrealismus a realismus. Geneze. Souvislosti/rozdíly. Osobnosti.

41) Začátky kinematografie a období němého filmu (Kinematograf. bří. Lumiérové. Charakteristika prvních filmů. Meliés a filmová fantazie. Surrealistická avantgarda. Německý filmový expresionismus. Kino-pravda v SSSR.)

42) Meziválečný zvukový film. (Změna filmové estetiky s nástupem zvuku. Konfrontace "evropského filmu" s americkým filmovým průmyslem a sovětským filmem ve službách ideologie.)

43) Nové pojetí filmu po 2. světové válce až do 60. let (Italský neorealismus, francouzská nová vlna, britské free cinema, "nový" německý film.)

44) Charakteristika díla některé z významných osobností moderní evropské kinematografie 2. poloviny 20. století ( Fellini, Antonioni, Visconti, Bergman, Buňuel, Wajda, Tarkovskij, Saura...)

45) Umělecké dílo jako "odkrytí bytí" (Heidegger, Merleau-Ponty, Patočka). Moderní a postmoderní umění (Lyotard, Welsch).


Evropské instituce, správa a právo
46) Idea evropského sjednocení - předchůdci a průkopníci myšlenky sjednocené Evropy po druhé světové válce, modely řešení evropské situace, jednotlivé federalistické iniciativy a ekonomické podněty integrace.

47) Počátky evropské integrace: společný trh s uhlím a ocelí (založení , institucionální struktura a mechanismy jednání v ESUO), Evropské obrané společenství, Západoevropská unie.

48) Evropská společenství: Římské smlouvy, EURATOM, EHS, EFTA (úspěchy, neúspěchy, členské státy).

49) Krize společenství: politika "prázdných křesel" a Lucemburský kompromis, důsledky krize. První, druhé a třetí rozšíření - reformy a "britský problém".

50) Úsilí o prohloubení integrace v 80. letech: bílá kniha o vnítřním trhu, Schengenská dohoda a Jednotný Evropský akt (jednání a přijetí JEA).

51) Smlouva o Evropské Unii: obsah smlouvy, maastrichtský chrám, institucionální reformy. Změny obsažené v Amsterodamské smlouvě a smlouvě z Nice - důvody a cíle těchto změn.

52) Evropská Rada: její funkce, současná struktura a mechanismy jednání uvnítř Evropské Rady. Rada Evropské Unie: její funkce, současná struktura, mechanismy jednání a rozhodovací procedury uvnítř Rady Evropské Unie.

53) Struktura Evropské Komise: Složení, úřady komisařů, administrativní aparát; funkce, úkoly a pravomoci Evropské Komise.

54) Evropský parlament: vývoj pravomocí Evropského Parlamentu v JEA, ve smlouvě o EU a v Amsterodamské smlouvě; struktura Evropského Parlamentu: volební systém, poslanci Evropského Parlamentu, politické frakce, předsednictvo parlamentu a parlamentní výbory. Základní poradní orgány Evropské Unie, jejích funkce a složení.

55) Jednotný trh: počátky společného trhu, překážky společného trhu, stagnace budování společného trhu, úsilí o jeho revitalizaci a současný stav.

56) Společná zemědělská politika: důvody jejího založení, její principy a nástroje, úsílí o reformu, financování a současná podoba SZP.

57) Hospodářská a měnová Unie: tři etapy hospodářské a měnové unie.

58) Společná zahraniční a bezpečnostní politika: její založení, realizace a fungování, vliv Amsterodamské smlouvy na SZBP a následující rozvoj a posilování SZBP, vývoj Evropské bezpečnostní a obranné politiky.

59) Spolupráce v oblasti vnitra, justice a policie: počátky spolupráce v oblasti vnitřních věcí, justice a policie, schengenský systém a reformy přinesené Amsterodamskou smlouvou a dalšími smlouvami.

60) Financování politik a rozpočet: struktura rozpočtu (příjmy a výdaje) a kontrola rozpočtu.


Literatura:
Evropská věda a filosofie
AKVINSKÝ, TOMÁŠ. Summa theologická. Olomouc, 1940.
ARISTOTELES. Člověk a příroda. Praha, 1984.
ARISTOTELES. Druhé analytiky. Praha, 1962.
ARISTOTELES. Kategorie. Praha., 1958.
ARISTOTELES. Metafyzika. Praha, 2003.
ARISTOTELES. První analytiky. Praha, 1961.
ARMSTRONG. A. H. Filosofie pozdní antiky. Praha, 2002.
AUGUSTINUS, AURELIUS. O obci Boží I - II. Praha, 1950.
AUGUSTINUS, AURELIUS. Vyznání. Praha, 1999.
BRUNO, G. Dialogy. Praha, 1956.
BRUNO, G. Výbor z díla. Praha, 1955.
CURD, M. A COVER, J. A. Philosophy of Science. The Central Issues. London, 1978.
DESCARTES, R. Pravidla pro vedení rozumu. Praha, 2000.
GALILEI, G. Dialóg o dvoch systémoch sveta. Bratislava, 1962.
GRAESER. A. Řecká filosofie klasického období. Praha, 2001.
HOLZHEY, H., RÖD, W. Filosofie 19. a 20. století II.Praha, 2006.
KANT, I. Kritika čistého rozumu. Praha, 2001.
KIRK, G., S., RAVEN, J., E., SCHOFIELD, M. Předsókratovští filosofové. Praha, 2004.
LEIBNIZ, G. W. Nové úvahy o lidské soudnosti. Praha, 1932.
KUHN, T. S. The Structure of Scientific Revolutions. Chicago, 1962.
KUSÁNSKÝ, M. Výbor z díla. Praha, 1977.
LAKATOS, I. The Methodology of Scientific Research Programmes. Cambridge, 1978.
LEIBNIZ, G. W. Monadologie a jiné práce. Praha, 1982.
LIBERA, DE, A. Středověká filosofie. Praha, 2001.
LONG, A. A. Hellénistická filosofie. Praha, 2003.
MRÁZ, M. Smyslové vnímání a čas v Aristotelově filosofii. Praha, 2001.
PASCAL, B. Myšlenky. Praha, 1972.
PASCAL, B. O geometrickém duchu. O umění přesvědčovat. Praha, 1985.
POLANYI, M. Personal Knowledge. London, 1958.
POPPER, K. R. Objective Knowledge. Oxford, 1972.
PUTNAM, H. Reason, Truth and History. New York, 1981.
RESCHER, N. The Limits of Science. Pittsburgh, 1999.
RÖD, W. Novověká filosofie I. Praha, 2001.
RÖD, W. Novověká filosofie II. Praha, 2004.
TOULMIN, S. Return to Reason. London, 2001.
VERNANT, J-P. Počátky řeckého myšlení. Praha, 1993.
VOPĚNKA, P. Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci (Souborné vydání Rozprav s geometrií). Práh Praha, 2000.

Křesťanské kořeny Evropy
BARTON, J. Reading the Old Testament: Method in Biblical Study. London, 1984.
Bible. Ekumenický překlad.
BRUCE, F. F. New Testament History. London, 1971.
Cambridge History of the Bible, 3 vols. Cambridge, 1970.
COGGINS, R. J. A HOULDEN, J. H. A Dictionary of Biblical Interpretation. London, 1990.
DOWLEY, T. (ed.) The History of Christianity. Tring, 1977.
ED. W. O. CHADWICK. Pelican History of the Church, 6 vols. London, 1986.
FREUD, W. H. C. The Early Church. London, 1965.
FUNDA, O. A. De Profundis. Praha, 1997.
FUNDA, O. A. Křesťanství jev lidských dějin a kultury. Praha, 1992.
FUNDA, O. A. Mezi vírou a racionalitou. Brno, 2003.
FUNDA, O. A. Víra bez náboženství. Praha, 1994.
KELLY, J. N. D. Early Christian Doctrines. New York, 1978.

Dějiny evropské kultury a evropského umění
ALBERTI, L. B. O malbě - O soše. Praha, 1947.
ALDRICH, V. C. Filozofia umenia. Bratislava, 1968.
ARISTARCO, G. Dějiny filmových teorií. Praha, 1968.
BARZUN, J. From dawn to decadence. New York , 2000.
BECKWITH J. Early Christian and Byzantine Art. London, 1996.
BLAŽÍČEK O.J. Umění baroku v Čechách. Praha, 1971.
BOETHIUS A. Etruscan and Early Roman Architecture. London, 1990.
BRAUDEL, F., BEGUIVINOVÁ, H. Dynamika kapitalismu. Praha , 1999.
BRENDEL O.J. Etruscan Art. London, 1995.
BUDIL, I.T. Za obzor Západu. Praha, 2001.
CONANT K.J. Carolingian and Romanesque Architecture 800 - 1200. London, 1995.
Dějiny českého výtvarného umění 1. a 2. díl. Praha, 1989.
DODWELL C.R. The Pictorial Arts of the West 800 - 1200. London, 1993.
DVOŘÁK, M. Umění jako projev ducha. Praha, 1936.
Encyclopedia of Italian Renaissance and Mannerist Art. Grove, New York, 2000.
Encyklopedie Umění a lidstvo Larousse. Praha, 1970.
FOCILLON, H. Život tvarů. Praha, 1936.
FRANKFORT H. The Art and Architecture of the Ancient Orient. London, 1996.
HEGEL, G. W. F. Estetika, 1. a 2. svazek. Praha, 1966.
HEIDEGGER, M. Zrození uměleckého díla. Praha, 1969.
HOOD, SINCLAIR The arts in prehistoric Greec . New Haven,1994.
HUYGHE R. A KOL. Umění pravěku a starověku. Praha, 1969.
HUYGHE, R. Umění renesance a baroku. Praha, 1970.
CHADRABA R. a kol. Dějiny českého výtvarného umění. Praha, 1984.
INGARDEN, R. O štruktúre obrazu. Bratislava, 1965.
KITSON M. Barok a rokoko. Praha, 1972.
KRAUTHEIMER R. Early Christian and Byzantine Architecture. London, 1994.
Kronika filmu. Praha, 1995.
KUBLER The Art and Architecture of Ancient America. London, 1995.
LAWRENCE, A.W. Greek Architecture. London, 1992.
LE GOFF, J. ; BASTL, O. Středověký člověk a jeho svět. Praha , 1999.
LE GOFF, J. a kol. Kultura středověké Evrop . Praha , 1991.
LEONARDO DA VINCI. Úvahy o malířství. Praha, 1994.
LESSING, G. E. Láokoón neboli o hranicích malířství a poezie. Praha, 1980.
LYOTARD, J.-F. O postmodernismu. Praha, 1993.
MARTIDALE,A. Člověk a renesance. Praha, Umění světa, 1972.
PANOFSKY, E. Význam ve výtvarném umění. Praha, 1981.
PATOČKA, J. Umění a čas. Praha, 1966.
PIJOAN J. Dějiny umění. Praha, 1977.
SADOUL, G. Dějiny světového filmu. Praha, 1963.
SANDARS N.K. Prehistoric Art in Europe. London, 1986.
SCHOPENHAUER, A. Svět jako vůle a představa, svazek I a II. Pelhřimov, 1998.
STEVENSON SMITH, W. The Art and Architecture of Ancient Egypt. London, 1998.
STRONG D. Roman Art. London, 1993.
SYROVÝ, BOHUSLAV. Architektura - svědectví dob . Praha , 1974.
TOEPLITZ, J. Dějiny filmu. 1. díl. Praha, 1989.
TOMAN, R., HOŘEJŠÍ, J. Umění italské renesance. Praha, 2000.
WARD-PERKINS J.B. Roman Imperial Architecture. London, 1992.
WILLIAMSON P. Gothic Sculpture 1140 - 1300. London, 1998.
WINCKELMANN, J. J. Dějiny umění starověku. Praha, 1986.
WÖLFFLIN, H. Klassické umění. Praha, 1912.
WORRINGER, W. Abstrakce a vcítění. Praha, 2001.

Evropské instituce, správa a právo
COLE, J., COLE, F. A Geography of the European Union. London, 1997.
FIALA, P., PITROVÁ, M. Evropská unie.. CDK, 2003.
GLASSNER, M. I. Political geography. New York, 1996.
GUNGWU, W. Global History and Migration. Oxford, 1997.
HAVELKA, M.; CABADA, L. Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy . Plzeň , 2000.
HUNTINGTON, S. P. Střet civilizací. Praha, 2001.
KENNEDY, P. Vzestup a pád velmocí. Praha, 1993.
ORT, A. Evropa 20. století. Dobrá Voda, 2004.
OUTLÁ, V.; HAMERNÍK, P. AJ. Judikatura Evropského soudního dvora. , 2005.
ROMANCOV, M. Evropské politické a ekonomické instituce. Praha, 2002.
ROSŮLEK, P., CABADA, L. Evropa národů, patriotů a integrace. Dobrá Voda, 2002.
SVOBODA, P. Úvod do evropského práva. Praha, 2004.
TÝČ, VLADIMÍR Základy práva Evropské unie pro ekonomy . Praha , 2001.
WAISOVÁ, Š. Mezinárodní organizace a režimy. Praha, 2002.
HTTP://WWW.EU.ORG http://www.eu.org.
HTTP://WWW.NATO.ORG http://www.nato.org.
HTTP://WWW.UN.ORG http://www.un.org.

Oborová specializace
Během ústní zkoušky budou prověřovány znalosti v oblasti, která se bezprostředně dotýká předložené rigorózní práce.