Bakalářský studijní program poskytuje solidní teoretické, metodologické a faktografické základy oboru archeologie jako součásti historických věd. Jeho cílem je, aby absolvent získal důkladné znalosti archeologické teorie a metod, systematiky archeologických pramenů Čech a Moravy ve středoevropském kontextu, porozuměl možnostem a limitům archeologického poznání minulosti na základě hmotných pramenů a orientoval se v základních okruzích otázek týkajících se problematiky sídlení, získávání obživy a výroby, rituálních projevů včetně pohřbívání a úrovně technologických znalostí v pravěku, středověku a novověku Čech a Moravy. 

Absolvent si osvojí základní vědomí o artefaktovém dědictví minulosti a jeho významu pro současné lidstvo, disponuje znalostmi a dovednostmi, které mu umožní realizovat dílčí samostatnou odbornou práci při terénním výzkumu archeologických památek a jejich vyhodnocení. Dokáže aplikovat terénní, laboratorní a další metody výzkumu, včetně základního zvládnutí moderních technologií a formalizovaných analytických nástrojů užívaných v současné archeologii. Dále získá teoretické a metodologické základy pro provádění evidence, dokumentace nemovitých památek a dalších činností v oblasti archeologické památkové péče, stejně jako pro odbornou práci s muzejními archeologickými sbírkami nebo s daty v informačních systémech. V rámci dvou specializačních modulů studenti buď získají znalosti muzejnictví, základní poznatky o sbírkotvorné a další činnosti muzeí, památkové ochraně a managementu archeologického dědictví, a to v souvislosti s uchováním a prezentací archeologického dědictví nebo se zaměří na problematiku smrti a pohřbívání v minulosti, příslušných rituálů a získají také základní poznatky z biologické antropologie. U větší části absolventů se předpokládá pokračování studia v magisterském stupni, ve kterém prohloubí svoje znalosti archeologie a příbuzných oborů. Část může působit v oboru např. na pozici terénních techniků nebo laboratorních pracovníků v organizacích realizujících archeologické výzkumy, v muzejních nebo památkových institucích. Praktické znalosti různých dokumentačních metod, informačních technologií a základů konzervace historických artefaktů absolventi uplatní také v řadě dalších profesí mimo archeologii. Obecně se absolventi uplatní ve všech pozicích vyžadujících získávání, analýzu a správu dat.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje otázky z archeologie (především Čech), historie a zeměpisu.

Mezioborový bakalářský studijní program Kulturní studia Blízkého východu je zaměřen na historický vývoj a rozmanitost kultur regionu Blízkého východu a severní Afriky od starověku do současnosti s důrazem na moderní a soudobé společnosti a státy. Studenti si vytvoří rozsáhlý soubor faktografických znalostí o minulých i současných blízkovýchodních kulturách, díky znalosti relevantních teoretických pojetí a metod vybraných společenských a humanitních věd zároveň získají potřebné nástroje pro porozumění různým kulturním prvkům či vzorcům a jejich vývoji. V rámci přístupů a poznatků zejména kulturní a sociální antropologie, historie a religionistiky jsou studenti seznamováni s kulturními fakty a procesy v daných historických souvislostech a podobách, významná pozornost je přitom věnována důležitým náboženským tradicím. Volitelné předměty profilujícího základu přitom zaručují studentům možnost usilovat o hlubší znalost v jednom ze tří specializačních celků, islámu, judaismu a starověkých náboženství Blízkého východu. Nedílnou součást programu pak přirozeně tvoří studium vybraného pramenného regionálního jazyka, arabštiny, moderní hebrejštiny, perštiny nebo akkadštiny.

Absolvent bakalářského studijního programu Kulturní studia Blízkého východu se bezpečně orientuje v diverzitě a vývoji kultur a specifických kulturních prostředí Blízkého východu a severní Afriky v širším historickém kontextu s důrazem na moderní a současné společnosti a státy. Absolvent tohoto mezioborově pojatého programu je vybaven znalostmi dějin a kultury regionu od starověku po současnost, zná základy relevantních náboženských tradic, identifikuje a v daných souvislostech rozumí konkrétním sociálním normám, konvencím, zvykům, hodnotám, náboženským idejím, symbolům. Zároveň se stává praktickým uživatelem jednoho z blízkovýchodních jazyků. Pro porozumění kulturním systémům a kulturním reáliím regionu absolvent využívá teoretických poznatků získaných v rámci mezioborové perspektivy kulturní antropologie a sociologie, historických věd a religionistiky. Znalosti a dovednosti získané v povinných i volitelných předmětech absolvent dle svého zájmu prohloubil díky nabídce studijních pobytů a jazykových kurzů v blízkovýchodních i evropských zemích při využití různých programů mobility.

Na Katedře blízkovýchodních studií se snažíme vychovávat odborníky připravené komunikovat a hájit zájmy České republiky ve vztahu k regionu Blízkého východu a severní Afriky, klademe přitom důraz na jejich schopnost pohybovat se v terénu, pružně reagovat na aktuální dění v regionu a rámcově jej analyzovat. Naši absolventi pracují v diplomatických službách a bezpečnostních složkách státu, potkáte je na personálních a marketingových odděleních nadnárodních společností, podnikají v oblasti export/import nebo v cestovním ruchu. Naleznete mezi nimi zahraniční korespondenty celostátních médií, koordinátory rozvojové spolupráce, zaměstnance muzeí, nacházejí uplatnění rovněž jako terénní výzkumníci, průvodci nebo pořadatelé kulturních akcí a podobně.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje 70 otázek z kultury, dějin a náboženství regionu Blízkého východu a severní Afriky a všeobecného přehledu (základy společenských věd, historie, umění aj.). 

Studijní program nabízí ucelené studium filologického a společenskovědního charakteru umožňující jak přímý vstup absolventa do praxe, tak i teoretickou průpravu potřebnou k eventuálnímu navazujícímu magisterskému studiu. Studium je koncipováno jako tři specializace: angličtina - francouzština, angličtina - němčina a angličtina - ruština. 

Studium je orientováno na aplikovanou lingvistiku, odborný styl hospodářských, administrativních a právních textů, interkulturní komunikaci ve firemní praxi, základy ekonomie, podnikové ekonomiky a marketingu, obchodní právo, počítačové zpracování textu a základy překladatelské a tlumočnické činnosti.

Absolventi naleznou široké uplatnění v prostředí managementu firem, vnitrostátních i mezinárodních institucích, např. ve sféře obchodu a služeb, v bankovnictví, pojišťovnictví, advokátních kancelářích, poradenských firmách, mediích, institucích státní správy apod. Absolventi mohou pokračovat ve studiu navazujících magisterských studijních oborů zaměřených zvláště na aplikovanou lingvistiku, učitelství, či jiných humanitních oborů.

Přijímací zkouška probíhá formou písemných testů z obou jazyků zvolené specializace, tedy z angličtiny (úroveň B2+ dle SERRJ) a dále buď z francouzštiny (úroveň B1+ dle SERRJ), ruštiny (úroveň A2+ dle SERRJ), nebo němčiny (úroveň B1+ dle SERRJ). Testy ověřují formou výběrových odpovědí lexikální a gramatické znalosti a dovednosti v daných cizích jazycích a prověřují přehled o kultuře, historii a geografii odpovídajících jazykových oblastí.

Vzhledem k charakteru studijního programu je součástí zkoušky rovněž písemný test z českého jazyka, který je zaměřen na zjištění úrovně znalostí uchazeče z oblasti lexikálně-gramatické. Předpokládá se úspěšně absolvovaná maturita z českého nebo slovenského jazyka (u cizinců mimo ČR a SR alespoň základní znalosti českého jazyka, které budou intenzívně prohlubovány). V testu není zjišťována znalost literatury ani literární teorie.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Studijní program nabízí ucelené studium filologického a společenskovědního charakteru umožňující jak přímý vstup absolventa do praxe, tak i teoretickou průpravu potřebnou k eventuálnímu navazujícímu magisterskému studiu. Studium je koncipováno jako tři specializace: angličtina - francouzština, angličtina - němčina a angličtina - ruština. 

Studium je orientováno na aplikovanou lingvistiku, odborný styl hospodářských, administrativních a právních textů, interkulturní komunikaci ve firemní praxi, základy ekonomie, podnikové ekonomiky a marketingu, obchodní právo, počítačové zpracování textu a základy překladatelské a tlumočnické činnosti.

Absolventi naleznou široké uplatnění v prostředí managementu firem, vnitrostátních i mezinárodních institucích, např. ve sféře obchodu a služeb, v bankovnictví, pojišťovnictví, advokátních kancelářích, poradenských firmách, mediích, institucích státní správy apod. Absolventi mohou pokračovat ve studiu navazujících magisterských studijních oborů zaměřených zvláště na aplikovanou lingvistiku, učitelství, či jiných humanitních oborů.

Přijímací zkouška probíhá formou písemných testů z obou jazyků zvolené specializace, tedy z angličtiny (úroveň B2+ dle SERRJ) a dále buď z francouzštiny (úroveň B1+ dle SERRJ), ruštiny (úroveň A2+ dle SERRJ), nebo němčiny (úroveň B1+ dle SERRJ). Testy ověřují formou výběrových odpovědí lexikální a gramatické znalosti a dovednosti v daných cizích jazycích a prověřují přehled o kultuře, historii a geografii odpovídajících jazykových oblastí.

Vzhledem k charakteru studijního programu je součástí zkoušky rovněž písemný test z českého jazyka, který je zaměřen na zjištění úrovně znalostí uchazeče z oblasti lexikálně-gramatické. Předpokládá se úspěšně absolvovaná maturita z českého nebo slovenského jazyka (u cizinců mimo ČR a SR alespoň základní znalosti českého jazyka, které budou intenzívně prohlubovány). V testu není zjišťována znalost literatury ani literární teorie.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Studijní program nabízí ucelené studium filologického a společenskovědního charakteru umožňující jak přímý vstup absolventa do praxe, tak i teoretickou průpravu potřebnou k eventuálnímu navazujícímu magisterskému studiu. Studium je koncipováno jako tři specializace: angličtina - francouzština, angličtina - němčina a angličtina - ruština. 

Studium je orientováno na aplikovanou lingvistiku, odborný styl hospodářských, administrativních a právních textů, interkulturní komunikaci ve firemní praxi, základy ekonomie, podnikové ekonomiky a marketingu, obchodní právo, počítačové zpracování textu a základy překladatelské a tlumočnické činnosti.

Absolventi naleznou široké uplatnění v prostředí managementu firem, vnitrostátních i mezinárodních institucích, např. ve sféře obchodu a služeb, v bankovnictví, pojišťovnictví, advokátních kancelářích, poradenských firmách, mediích, institucích státní správy apod. Absolventi mohou pokračovat ve studiu navazujících magisterských studijních oborů zaměřených zvláště na aplikovanou lingvistiku, učitelství, či jiných humanitních oborů.

Přijímací zkouška probíhá formou písemných testů z obou jazyků zvolené specializace, tedy z angličtiny (úroveň B2+ dle SERRJ) a dále buď z francouzštiny (úroveň B1+ dle SERRJ), ruštiny (úroveň A2+ dle SERRJ), nebo němčiny (úroveň B1+ dle SERRJ). Testy ověřují formou výběrových odpovědí lexikální a gramatické znalosti a dovednosti v daných cizích jazycích a prověřují přehled o kultuře, historii a geografii odpovídajících jazykových oblastí.

Vzhledem k charakteru studijního programu je součástí zkoušky rovněž písemný test z českého jazyka, který je zaměřen na zjištění úrovně znalostí uchazeče z oblasti lexikálně-gramatické. Předpokládá se úspěšně absolvovaná maturita z českého nebo slovenského jazyka (u cizinců mimo ČR a SR alespoň základní znalosti českého jazyka, které budou intenzívně prohlubovány). V testu není zjišťována znalost literatury ani literární teorie.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Cílem bakalářského studijního programu Filozofie je poskytnout studentům systematický základ v daném oboru pro další akademickou kariéru. Studijní program je koncipován jako akademický ve třech základních tematických okruzích – Dějiny filozofie, Filozofie 20. a 21. století a Systematická filozofie. Povinně volitelné předměty doplňují tento znalostní základ o dovednost pracovat s pramennými texty (v moderních i pramenných jazycích) a o dovednost interpretace filozofického textu.

Studium filozofie představuje především východisko pro další systematické filozofické vzdělávání, protože učí studenty základům samostatné badatelské činnosti, kritické práci s texty a jinými informačními zdroji a také racionálnímu posuzování ideových a ideologických konstrukcí. Na druhou stranu studium filozofie není pojímáno jako samoúčel, ale jako cílená výchova ke kritickému a kreativnímu myšlení jako takovému. Absolventi proto najdou uplatnění v řadě oborů a profesí, jež vyžadují schopnosti racionálního myšlení, samostatného rozhodování a plynulého vyjadřování.

Absolvent je obeznámen se základními soudobými poznatky filozofie, a to ve třech základních okruzích studia – Dějiny filozofie, Filozofie 20. a 21. století a Systematická filozofie. Absolvent v prvé řadě dokáže samostatně analyzovat a kriticky hodnotit získané informace. Osvojí si metodologii nutnou ke zpracování a využití pramenných zdrojů a dovede tak nejen aktivně vyhledávat informace k danému problému, ale i provádět jejich rozbor. Vedle schopnosti kritického myšlení a formulování konkrétních postojů je schopen také racionálně posuzovat nejrůznější ideové systémy. Absolvent dokáže veřejně prezentovat a obhajovat svá stanoviska. Díky důkladné jazykové přípravě je schopen aktivně komunikovat v jednom světovém jazyku, druhý ovládat pasivně.

Na základě dosavadní zkušenosti většina absolventů pokračuje v navazujícím magisterském studiu. V souladu s cílem studijního programu, který studium filozofie nepojímá jako samoúčel, ale jako cílenou výchovu ke kritickému a kreativnímu myšlení jako takovému, se absolventi mohou uplatnit v řadě oborů a profesí, jež vyžadují schopnosti racionálního myšlení, samostatného rozhodování a flexibilního přístupu, které se opírají o interdisciplinární znalosti, schopnost práce s textem a vyhodnocování informací. Absolventi najdou uplatnění ve státní správě, sdělovacích prostředcích, nakladatelstvích, redakcích, kulturních institucích, cestovním ruchu, vládních i nevládních organizacích apod. Tedy institucích, které vyžadují schopnost samostatného tvůrčího a kritického myšlení. Tradičně se samozřejmě nabízí i uplatnění ve vzdělávacích institucích, kterého ale nelze dosáhnout bez dalšího vzdělání v příslušném oboru. Pro tyto studenty je v rámci celoživotního vzdělávání nabízen certifikátový program pedagogicko-psychologického minima, který by je měl připravit na navazující magisterské studium orientované na vzdělávání (nejen Učitelství).

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje otázky prověřující všeobecný kulturní přehled a studijní předpoklady. Zejména ověřuje schopnost práce s česky psaným odborným textem – porozumění textu, jeho rozbor a výklad, včetně ověření znalosti českého jazyka.

Cílem studijního programu Humanitní studia je vychovat absolventy se schopnostmi tázání, kritického myšlení, reflexe, interpretace, kritiky a pojmové přesnosti; a se znalostmi základů dějin filozofie i systematické filozofie, českých dějin v evropském kontextu, moderních dějin, a dalších humanitních disciplín, zejm. religionistiky, estetiky, etiky a dějin umění. Nad rámec standardní koncepce humanitních studií obsahuje tento studijní program důraz jednak na kulturní dějiny s přesahem do dějin a teorie umění, jednak na fenomén nových informačních a komunikačních technologií, a to nejen jako nového nástroje pro práci v uvedených disciplínách, ale rovněž jako předmětu zkoumání ve vztahu k proměně vnímání člověka i společnosti v kontextu těchto nových technologií. To se odráží ve dvou základních odborných zaměřeních studijního plánu, kterými jsou:

·         Humanitní studia pro péči o kulturní dědictví a 

·         Humanitní studia pro informační společnost

s ohledem na společenskou poptávku je studijní plán doplněn rovněž tradičním odborným zaměřením

·         Humanitní studia pro učitelství základů společenských věd

Studium v bakalářském studijním programu Humanitní studia je pojato tak, aby vychovávalo flexibilní vzdělané jednotlivce nezatížené předsudky, jednostrannými řešeními a teoretickým dogmatismem dílčích oborů, a proto absolvent získá schopnost pružně se přizpůsobovat požadavkům praxe a kreativně řešit problémy. Získané vzdělání pak uplatní v řadě oblastí. Absolventi najdou uplatnění ve státní správě, sdělovacích prostředcích, nakladatelstvích, redakcích, kulturních institucích, cestovním ruchu, vládních i nevládních organizacích apod. Tedy institucích, které vyžadují schopnost samostatného tvůrčího a kritického myšlení, jež se opírá o interdisciplinární znalosti. Doplní-li si absolvent kurzy pedagogicko-psychologického minima, může pokračovat ve studiu učitelství, zejména v kombinaci historie-základy společenských věd.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje otázky prověřující všeobecný kulturní přehled a studijní předpoklady. Zejména ověřuje schopnost práce s česky psaným odborným textem – porozumění textu, jeho rozbor a výklad, včetně ověření znalosti českého jazyka.

Absolvováním oboru Mezinárodní vztahy – teritoriální studia získáte výbornou orientaci v oblasti mezinárodních vztahů s teritoriálním zaměřením dle vlastní volby na: region anglosaských zemí / Evropu. V bloku povinných předmětů se studenti seznamují s oborem mezinárodní vztahy, tématy výzkumu, základními teoriemi, metodami a jednotlivými podobory, jako řešení konfliktů, analýza zahraniční politiky, mezinárodní organizace apod. Součástí bloku povinných předmětů je také několik prakticky orientovaných kurzů (média, projekty, politická ekonomie) s úzkou vazbou na uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Druhou složku studia pak tvoří volitelná specializace v teritoriálních studiích, a sice blok kurzů pro britská a americká studia či pro evropská studia. Všechny bloky obsahují kurzy zaměřené na politiku v daných regionech (resp. na politické systémy zemí regionu) a kurzy z oblasti areálových studií (regionální organizace a spolupráce, historické formování regionu). Absolventi získají výborné jazykové kompetence v jazyce dle zvolené specializace (v angličtině, v ruštině, ve francouzštině či v němčině).

V rámci celého bakalářského studia převládá zaměření na soudobou mezinárodní politiku a realitu v regionu dle zvolené specializace. Hlubší vhled do mezinárodních vztahů coby vědecké disciplíny je studentům poskytnut v rámci navazujícího studia.

Absolvování oboru vybaví studenty řadou praktických znalostí a dovedností, které jim pomohou při hledání uplatnění. Naši absolventi nacházejí uplatnění ve veřejném i soukromém sektoru - např. v mezinárodních organizacích, neziskových organizacích, státní službě, médiální sféře či soukromých společnostech v oblastech zahraničních styků, projektového řízení apod.

Absolvent bakalářského programu Mezinárodní vztahy – teritoriální studia disponuje obecnou orientací v oboru mezinárodní vztahy s teritoriálním zaměřením dle zvolené specializace. Absolvent je seznámen s oborem mezinárodní vztahy, tématy výzkumu, základními teoriemi, metodami a jednotlivými podobory (řešením konfliktů, analýzou zahraniční politiky, studiem Evropské unie a dalších mezinárodních organizací apod.). Absolvent je připraven na výkon povolání rovněž díky absolvování prakticky orientovaných předmětů, které mu poskytnou základní znalosti a dovednosti v oblastech médií a public relations, projektů, veřejné správy a mezinárodní politické ekonomie. Absolvent disponuje výbornou orientací v politických reáliích regionu anglosaských zemí či Evropy dle zvolené specializace. Absolvent rovněž získá jazykové kompetence v jazyce dle zvolené specializace a volitelného bloku (v angličtině, němčině, ruštině či francouzštině). V rámci programu převládá zaměření na soudobou mezinárodní politiku a politické reálie v regionu dle zvolené specializace. Absolvent disponuje znalostmi a dovednostmi, které mu umožní prohlubovat svůj zájem o obor v rámci navazujícího magisterského studia, a zároveň je dostatečně připraven z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou jednotného písemného testu pro obě specializace. Test obsahuje šedesát otázek ze společenskovědního základu, reálií soudobé mezinárodní politiky, humánní geografie a novověké politické historie. Uchazeč volí danou specializaci v den konání zápisu do studia.

Dufek, P. a kol. (2012): Společenské vědy pro střední školy. 2. díl. Didaktis.

Köhlerová, T. (2015): Politologie a člověk v mezinárodním prostředí. Občanský a společenskovědní základ. Computer Media.

Petrželková, J. (2011): Evropská unie k maturitě a přijímacím zkouškám. Computer Press.

Cílem bakalářského studijního programu Historie je především naučit studenty základním znalostem a dovednostem vedoucím k samostatnému a kritickému poznávání minulosti a poskytnout jim na bakalářské úrovni vědomosti o politickém, hospodářském, sociálním a kulturním vývoji lidské společnosti v celé její šíři (od starověku do 20. století), tedy vybudovat širokou vzdělanostní strukturu, a pomoci jim zvládnout praktické i teoretické návyky a dovednosti. Během studia se studenti naučí pracovat s prameny, osvojí si kritický přístup k odborné literatuře a tvořivé myšlení v přístupu k historickým faktům a procesům. Budou rovněž připraveni jak pro možné navazující studium v rámci navazujícího magisterského studijního programu, tak pro odbornou činnost v historických a obecně kulturních institucích. Pozornost je ve studijním programu věnována rovněž jazykové kompetenci studentů.

Absolvent bakalářského studijního programu Historie získal základní faktografický přehled o politickém, kulturním, hospodářském a sociálním vývoji od starověku do 20. století (světové dějiny), resp. od raného středověku do 20. století (české a československé dějiny), o vývoji dějin dějepisectví od starověku do 20. století a naučil se základům odborné historické práce. Během svého studia se rovněž seznámil s nezbytnými přesahy do vybraných vědeckých disciplín, které mu umožňují důležitý nadhled a rozšiřují jeho potenciální obzory (filozofie, antropologie), případně získal praktické dovednosti potřebné jak pro potenciální následné studium, tak pro praktický život (předmět Praxe), a naučil rovněž se odborně komunikovat alespoň v jednom cizím jazyce.
Získané znalosti a dovednosti umožňují absolventům široké uplatnění ve škále kulturních institucí (knihovny, archivy, muzea, galerie atd.), v nichž mohou vykonávat kvalifikované odborné činnosti vyžadující speciální znalosti a dovednosti historického či příbuzného zaměření, jako je např. katalogizace, klasifikace, heuristická činnost, odborná průvodcovská služba atd. Absolventi budou připraveni pokračovat v navazujícím magisterském studiu historického nebo příbuzného zaměření na Západočeské univerzitě v Plzni nebo jiné vysoké škole v České republice nebo zahraničí.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje padesát otázek ze světových a českých dějin, filozofie, dějin umění a všeobecného politického a kulturně historického přehledu.

Bakalářský studijní program Společnost a politika navazuje na v současnosti provozované obory Sociologie a Politologie. Program staví na dlouhodobě prověřených a funkčních elementech obou oborů a kombinuje je v rámci nového multidisciplinárně zaměřeného studia. Katedra sociologie a sociální práce a Katedra politologie a mezinárodních vztahů tak následují soudobý trend prolamování hranic tradičních vědních disciplín s cílem zvýšení relevance poskytovaného vzdělání.

Cílem bakalářského programu Společnost a politika je komplexní příprava všestranného odborníka zaměřeného na sociologické a politologické analýzy. V rámci programu jsou studenti připravováni na výkon povolání (v metodologicky zaměřených předmětech a předmětech zaměřených na veřejnou správu, soudobou politiku a práci s médii) a zároveň získávají přehled o klíčových tématech z oblasti sociálních věd potřebný pro další studium sociálně-vědních programů (zejména Sociologie a Politologie na navazujícím magisterském stupni).

V prvním roce všichni studující absolvují kurzy, které kombinují sociologickou a politologickou perspektivu. Od druhého roku pak studující volí buď sociologickou nebo naopak politologickou specializaci.

Absolvent bakalářského programu Společnost a politika disponuje výbornou orientací v procesech a institucích v soudobých demokratických společnostech. Zároveň je seznámen s metodologickými nástroji v oblasti výzkumu společnosti a politiky, které je schopen samostatně využívat k analýze sociálních a politických problémů a otázek. 

Absolventi specializace Sociologie intenzivně rozvíjejí a jsou schopni samostatně využívat konkrétní metody sociologické analýzy, orientují se v klíčových výzkumných tématech soudobé empiricky zaměřené sociologie a sociologické teorie. Absolvent tak dokáže volit a aplikovat vhodné metody sběru kvantitativních a kvalitativních dat a umí data analyzovat pomocí vhodných analytických metod a programů Excel, STATA a Atlas.ti. Absolvent je schopen prezentovat písemně i ústně své vlastní analýzy a své vlastní závěry.

Absolventi specializace Politologie jsou schopni samostatně analyzovat procesy odehrávající se v demokratické politice díky znalostem a dovednostem z oblasti teorie politických režimů, volebních studií a volebních systémů, analýzy politických aktérů v demokracii a veřejně-politické analýzy. Absolventi specializace Politologie znají a rozumí základním pojmům a metodám politologie. Orientují se v současném politologickém odborném diskurzu a základních politologických paradigmatech. 

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou jednotného písemného testu pro obě specializace. Test obsahuje otázky ze základů společenských věd a všeobecného kulturního, historického a politického přehledu. Uchazeč volí danou specializaci v den konání zápisu do studia.

Cílem bakalářského studijního oboru Sociální a kulturní antropologie je vychovávat kvalifikované odborníky pro akademickou i mimoakademickou praxi, kteří rozumí principům sociální a kulturní diferenciace soudobých (i minulých) komplexních společností, resp. jsou schopni interpretovat lidské jednání z hlediska sociálních a kulturních vzorců sdílených v rámci různých společenských podmínek či skupin, a to se zřetelem k lokálnímu, státnímu i globálnímu kontextu. V posledních desetiletích v České republice výrazně narůstá potřeba odborného vědění zaměřeného na otázky kulturní rozmanitosti, a to především v souvislosti s problematikou migrace, sociální integrace znevýhodněných skupin, s nástupem nových sociálních, náboženských a identitárních hnutí, ale i v souvislosti s ochranou kulturního dědictví nebo s realizací rozvojové a humanitární pomoci v ČR i v zahraničí. Smyslem výuky Sociální a kulturní antropologie je poskytovat absolventům teoretickou, praktickou a metodologickou průpravu pro profesní uplatnění v rolích specialistů na uvedená témata, a to jak v kontextu různých vzdělávacích a výzkumných institucí tak ve sféře státní správy a samosprávy, v nevládních organizacích, v muzeích, archivech a v neposlední řadě i v komerčním sektoru.

Studijní plán oboru Sociální a kulturní antropologie je koncipován tak, aby umožnil absolventům nalézt uplatnění nejen v orgánech státní správy a samosprávy a v nevládních neziskových organizacích zaměřených na integrační aktivity ve vztahu k imigrantům či různým znevýhodněným populacím, ale také ve školství, muzeích, kulturních institucích a v komerčních firmách zaměřených na analytickou či lektorskou činnost. Absolventi bakalářského studijního oboru Sociální a kulturní antropologie mohou rovněž pokračovat ve studiu navazujících studijních oborů, zejména navazujícího magisterského oboru Sociální a kulturní antropologie, Antropologie populací minulosti, Sociologie, Mezinárodní vztahy, Moderní dějiny, Kulturní antropologie Předního východu nebo Evropská kulturní studia na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje padesát otázek ze společenských a humanitních věd, české a světové literatury, dějin umění a všeobecného kulturního přehledu. Vzhledem k charakteru studijního oboru je součástí přijímací zkoušky rovněž písemný test zahrnující deset otázek, které ověřují základní znalosti z anglického jazyka.

Sociální práce je praktická pomáhající profese, teoretický obor i vědní disciplína, jejíž předmět zájmu je především vzájemná interakce člověka s jeho sociálním prostředím. Každý člověk se v průběhu života ocitá v různých sociálních rolích, skrze které na něj společnost klade určitá očekávání v podobě sociálních úkolů. Tyto úkoly pak musí člověk zvládat plnit, pokud chce ve svém sociálním prostředí obstát. Plnění takových úkolů souhrnně označujeme jako sociální fungování. Člověk žijící ve společnosti má však také svou specifickou životní situaci, v rámci které se mohou vyskytnout překážky bránící plnění úkolů. Sociální pracovníci na různých úrovních napomáhají lidem a společnosti k odstraňování či kompenzaci těchto překážek. Činní tak v individuální, skupinové nebo celospolečenské rovině. Jejich cílem je zajištění rovnováhy mezi nároky sociálního prostředí a schopností člověka tyto nároky zvládat.

Bakalářský studijní program sociální práce představuje prakticky zaměřený humanitní obor, jehož cílem je studenty připravit na kvalifikovaný výkon profese sociálního pracovníka. Vedle tradičních vědních disciplín filozofie je sociální práce oborem, který poskytuje významný přesah do přímé praxe. Odborná praxe tak tvoří nedílnou součást studijního programu. Mimo to se studenti učí také teorie a metody sociální práce, aby po úspěšném absolvování studia byly skutečnými odborníky této profese. Standardní doba bakalářského studia jsou 3 roky (6 semestrů).

Součástí studia jsou předměty sestavené v souladu s Minimálním standardem vzdělávání v sociální práci stanoveným Asociací vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP). Studijní program poskytuje Katedra sociologie Filozofické fakulty Západočeské Univerzity v Plzni.

Absolventi oboru získají odbornou způsobilost a kvalifikaci pro výkon profese sociálního pracovníka. Pracovní uplatnění tak mohou nalézt v ambulantních, pobytových i terénních sociálních službách dle zákona č. 108/2006 Sb, ale také v oblasti sociálně-právní ochrany dětí dle zákona č. 359/1999 Sb.

Soukromý i veřejný sektor nabízí řadu rozmanitých pracovních pozic s širokým spektrem cílových skupin klientů, jako jsou například lidé s postižením, drogově závislí, migranti, ohrožené děti, senioři, osoby v krizi a další lidé, kteří se ocitnou v náročné životní situaci, kterou se jim nedaří vlastními silami zvládnout. Již v rámci studia se studenti mohou postupně profilovat volbou volitelných předmětů a pracovišť pro výkon praxe s konkrétní cílovou skupinou a v konkrétní oblasti sociální práce.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podrobné inormace naleznete na socialniprace.zcu.cz.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje otázky ze základů společenských věd a všeobecného kulturního, historického a politického přehledu a z oblasti sociální práce.