Magisterský program navazuje na tříletá bakalářská studia Sociální a kulturní antropologie a Kulturní studia Blízkého východu. Zahrnuje tři volitelné specializace: Sociální a kulturní antropologie, Biologická a ekologická antropologie, Kulturní studia Blízkého východu a Afriky. Program je vystavěn interdisciplinárně na teoreticko-metodologických základech sociální a kulturní antropologie, ekologie člověka, biologické antropologie a kulturních studií. Rámcem programu je studium lidského jednání a myšlení v jeho kulturní, sociální a biologické variabilitě, včetně studia kulturní adaptace na environmentální podmínky a studia kulturních transformací v kontextu modernizačních procesů.

Absolventi jsou připraveni k odborné samostatné činnosti v oborech zaměřených na studium kulturních, sociálních, environmentálních a biologických podmínek lidského jednání a myšlení buď ve vědecko-výzkumných institucích, nebo k uplatnění mimo akademickou sféru – v paměťových institucích a v oblasti péče o kulturní dědictví (muzea, archivy), ve vzdělávacích, osvětových a kulturních organizacích (knihovny, výstavy, vzdělávání dospělých), v institucích státní správy a místní samosprávy na úseku sociální, imigrační či kulturní politiky, v mediální sféře, v nevládních organizacích zaměřených na podporu integrace znevýhodněných populací a menšin, v oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce, v turistickém ruchu, v mezinárodních organizacích s blízkovýchodní a africkou agendou (EU, OSN, UNESCO apod.) a v organizacích zaměřených na aplikovaný výzkum celé škály témat včetně marketingových výzkumů a výzkumů trhu.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu z obecných znalostí sociální a kulturní antropologie a z dílčích disciplín dle jednotlivých specializací (teorie kultury a aplikovaná antropologie / biologická a ekologická antropologie / reálie Blízkého východu a Afriky) v rozsahu bakalářských znalostí. Součástí testu mohou být rovněž doplňující otázky ze společenských a humanitních věd, české a světové literatury, dějin umění a mezinárodních vztahů.

Cílem navazujícího studia archeologie je připravit vysoce kvalifikované odborníky, kteří budou schopni samostatně pracovat v oboru archeologie, budou ovládat jeho teoretické a metodologické základy, rozumět archeologickým pramenům a budou připraveni provádět jejich analýzu, syntézu a interpretaci v širokém historickém kontextu. Důraz je při studiu kladen na osvojení systému archeologických pramenů, na návyk samostatného vzdělávání, myšlení a realizaci výzkumné činnosti s důrazem na prohlubování znalostí v oblasti teorie a metodologie oboru. V souladu s dlouhodobým výzkumným směřováním plzeňské katedry archeologie se kromě širšího přehledu v disciplíně v domácím a evropském kontextu soustřeďuje studijní program na dvě užší profilace, které odpovídají moderním badatelským trendům, ale vycházejí také vstříc potřebám poznání a ochrany historického dědictví. První specializace je zaměřena na archeologii krajiny a stavebního prostředí (nemovité památky) a druhá na materiální kulturu (movité artefakty). Tuto profilaci doplňuje diachronně koncipovaná volba zaměření na jednotlivá období (specializace na archeologii pravěku, středověku, novověku a modernity). Studijní program připravuje posluchače k působení v paměťových, vzdělávacích, výzkumných a akademických institucích, ale také např. v oblasti veřejné správy, a to na pozicích, kde je vyžadován magisterský stupeň vzdělání. 

Absolvent disponuje pokročilými znalostmi archeologické teorie a metody, stejně tak jako širokým přehledem o archeologii v českém a evropském prostředí. Dokáže propojit praktické postupy empirické archeologie v terénu a v laboratoři s teoretickými otázkami vyšší úrovně. Postupuje zcela samostatně při vyhledávání a kritickém hodnocení pramenů z české a evropské archeologie, dokáže realizovat empirický výzkum (s důrazem na terénní a laboratorní výzkum), analyzovat, vyhodnocovat a interpretovat jeho výsledky s využitím široké škály v archeologii využívaných postupů a s využitím přístrojového vybavení a softwaru. Absolvent získá užší specializaci v oblasti krajinné archeologie nebo studiu materiální kultury a vedle toho se již zaměřuje na určité období. S ohledem na získané znalosti a dovednosti disponuje kompetencemi pro působení v oblasti ochrany, správy, prezentace a popularizace historického dědictví (zejm. muzejní a památkové instituce), záchranné archeologie (veřejnoprávní i soukromoprávní organizace; záchranné výzkumy památek ohrožených zejm. stavební činností), veřejné správy (územní plánování, prevence a ochrana památek, posuzování trestné činnosti související s archeologickými památkami, celní služba), ale také v komerční sféře (např. cestovní ruch, média). Získané znalosti a dovednosti umožňují absolventům po získání požadované praxe samostatnou terénní odbornou práci v archeologii, a to ve smyslu Zákona o státní památkové péči 20/1987Sb. v současném znění. Zároveň jsou absolventi plně připraveni pro studium na doktorské úrovni a pro působení ve vědecko-výzkumných institucích doma i v zahraničí.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou ústního pohovoru, během kterého komise zjišťuje uchazečovy znalosti archeologie a motivaci ke studiu.

Tento studijní program vychází vstříc potřebám Plzeňského a Karlovarského kraje a reaguje tak na sílící tendence spolupráce s Bavorskem v regionu (zejm. od roku 2015), které se projevují ve všech sférách společenského i hospodářského života, a tedy i na potřebu kvalifikovaných odborníků v této oblasti. Plzeň a Plzeňský i Karlovarský kraj jako regiony těsně sousedící s Bavorskem jsou logickými partnery bavorských firem i kulturních a vzdělávacích institucí a je nanejvýš žádoucí, aby byly intenzivní kontakty na poli kulturním, hospodářském i vzdělávacím konečně zastřešeny i vysokoškolskou institucí, která má veškeré předpoklady pro zpracování česko-bavorské tematiky v oblasti projektů, odborných prací i oboustranných studijních kontaktů a která je zároveň zajímavým partnerem i pro subjekty z praxe. Touto institucí je právě Západočeská univerzita v Plzni (ve spolupráci s Univerzitou v Řezně), která je plně schopna připravit kvalitní a kvalifikované vysokoškolské absolventy, kteří budou moci spoluutvářet česko-bavorský region ve smyslu hlubšího porozumění mezi jeho obyvateli, intenzivní kulturní i hospodářské výměny a posilování veškerého potenciálu, který příhraniční prostor s tak silným partnerem, jakým je Bavorsko, nabízí.

Tento studijní program komplexně reaguje na specifika regionu výborně jazykově vybavenými absolventy (německý jazyk + znalost specifik bavorských dialektů jako regionálních variet spisovné němčiny), kteří budou zároveň disponovat praktickými dovednostmi potřebnými v různých oblastech komerční i neziskové sféry či státní správy (management, kulturní management, propagace regionu, rozvoj turismu, obchodní komunikace, legislativní rámec, projektový management apod.) a kompetencemi v interkulturní komunikaci (vycházejícími ze znalosti jazykových, sociálních, historických a kulturních kontaktů sousedních zemí). Kromě znalosti obecné a odborné němčiny jsou absolventi díky předmětům zaměřeným na jazyková specifika v jihoněmecké oblasti schopni chápat a reagovat na zvláštnosti těchto dialektů a aktivně komunikovat s mluvčími z různých vrstev společnosti, se kterými se mohou v pracovním životě setkat (turisté, klienti v lázeňství, zaměstnanci kulturních a vzdělávacích institucí a firem na různých pozicích, pracovníci ve státní správě apod.). Receptivní kompetence v oblasti daných variet němčiny jsou jedním z důležitých interkulturních prvků umožňujících studentům rychleji a účinněji navazovat kontakty s bavorskými rodilými mluvčími, kteří tyto znalosti oceňují. Tyto způsobilosti jsou tedy i důležitým aspektem sociálním.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška se skládá z písemného testu z německého jazyka a kulturních a jazykových reálií Německa (s důrazem na reálie bavorské) a z ústního pohovoru v německém jazyce (motivace studenta pro studium vybraného studijního programu, orientace v oblasti česko-německých a česko-bavorských vztahů v evropském kontextu a v kontextu vztahů česko-německých, informovanost o aktuálním dění v této oblasti, představení bakalářské práce, příp. dalších aktivit studenta v rámci česko-německých a česko-bavorských vztahů či jeho zkušeností s životem, studiem a prací v sousední zemi).

Navazující magisterský studijní program, jehož plán je rozvržen do dvou let a čítá 120 kreditů, je koncipován jako interdisciplinární a kombinuje dvě oblasti vzdělávání: OV10 – Filozofie, religionistika a teologie (60%) a OV15 – Kybernetika (40%). Garantujícím pracovištěm je Katedra filozofie Fakulty filozofické ZČU, která na zajištění programu spolupracuje s Katedrou kybernetiky a Katedrou informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd ZČU.

Do programu jsou zapojeni i externí odborníci z partnerských výzkumných institucí, zejména z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, i komerčních společností, například z Centra pro umělou inteligenci O2 - DataClair.ai. Program usiluje i o zahraniční přesah a prohlubuje mezinárodní spolupráci jak v oblasti současné filozofie a digitálních humanitních věd, kupříkladu s The Wittgenstein Archives (University of Bergen, Norsko), tak v oblasti interdisciplinárního výzkumu umělé inteligence, například s The Luddy School of Informatics, Computing, and Engineering (Indiana University, USA).

Studijní program je koncipován jako akademický a orientuje se na současnou filozofii vědy a techniky a filozofii jazyka a mysli s přesahem do kognitivních věd, kybernetiky a informatiky, přičemž zohledňuje východiska a metody analytické a post-analytické filozofické tradice i tradice fenomenologické a hermeneutické.  

Cílem programu je filozofické zkoumání povahy a proměn lidského myšlení a jazyka v kontextu aktuálního vývoje kybernetiky a informatiky, především pak v oblastech umělé inteligence (AI) a strojového učení (ML), počítačového zpracování přirozeného jazyka (NLP), automatického rozpoznávání řeči (ASR), interakce člověka a stroje (HMI), automatizace a Průmyslu 4.0.  

Interdisciplinárně pojatý studijní program propojuje základní filozofický výzkum s praktickými poznatky a výsledky inženýrských oborů, konkrétně kybernetiky a informatiky, jež jsou tradičně pěstovány na ZČU. V rámci programu tedy dochází k posunu od historizujícího pojetí filozofie k filozofické reflexi aktuálního aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti informačních a komunikačních technologií. Abstraktní teorie a koncepce filozofie jazyka a mysli a filozofie vědy jsou aplikovány na konkrétní jevy a problémy, jež s sebou rychlý vývoj nových technologií přináší.  

V programu je zvláštní pozornost věnována fenoménu umělé inteligence, který aktuálně prostupuje a rezonuje všemi sférami lidského světa, od vědecko-technologické přes kulturně-společenskou až po ekonomicko-politickou, a zároveň je obestřen množstvím nerealistických představ a sporných očekávání.

Absolvent prokazuje hluboké a vzájemně provázané znalosti současných teorií a metod filozofie jazyka a mysli, filozofie vědy a techniky, logiky, epistemologie a etiky. Zároveň se orientuje v základních koncepcích kognitivní vědy a v aplikacích kybernetiky a informatiky, které jsou zaměřeny na umělou inteligenci. Rozumí proměnám lidského myšlení a jazyka v kontextu interakce člověka a stroje, robotizace a automatizace průmyslu. Chápe principy fungování přirozených a umělých jazyků a jejich vazbu na lidské myšlení a zároveň prokazuje znalosti principů fungování informačních a komunikačních technologií a nových elektronických médií a sítí. Dokáže charakterizovat základní paradigmata a definice AI, popsat tradiční i aktuální filozofické argumenty v debatě o AI a vysvětlit klíčové myšlenkové experimenty týkající se AI.  

Absolvent dokáže v rámci svého filozofického zkoumání, jež se primárně soustředí na současné otázky vědy a techniky, využít přístupy analytické a post-analytické tradice i metody fenomenologie a hermeneutiky. Dovede kriticky reflektovat, analyzovat a interpretovat epistemologické, ontologické a etické aspekty aktuálního vývoje kybernetiky a informatiky, zejména pak fenoménů jakými jsou strojové učení a neuronové sítě, automatické rozpoznávání řeči, počítačové zpracování přirozeného jazyka, kyberprostor, virtuální a rozšířená realita, inteligentní řídicí systémy a Průmysl 4.0. Orientuje se v nových technologických trendech do té míry, že je schopen alespoň v hrubých rysech posoudit praktickou realizovatelnost navržených řešení. Umí kriticky zhodnotit technologické možnosti AI a laické představy o ní, provést logicko-sémantickou analýzu pojmu AI v různých diskurzech a uvést fenomén AI do souvislosti s moderním filozofickým myšlením.  

Absolvent je schopen samostatně a racionálně uvažovat o komplexních problémech, logicky argumentovat a kultivovaně se vyjádřit. Umí napsat stylisticky a žánrově diverzifikované texty a s využitím digitálních nástrojů a multimédií vizualizovat a prezentovat komunikáty, které mají odborný i popularizační charakter.  

Absolvent bude připraven na doktorské studium a kariéru akademického a vědecko-výzkumného pracovníka v oblasti základního výzkumu. Zároveň se bude schopen uplatnit i v komerční sféře, zejména v rámci interdisciplinárního týmu, který se zabývá aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem v oblasti digitálních technologií a AI.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínkou přijetí na navazující magisterský program je absolvování bakalářského nebo magisterského studia a úspěšné složení přijímací zkoušky. Program je vhodný jak pro absolventy humanitních a společenskovědních oborů, kteří se neostýchají programovat, tak pro techniky, kteří mají odvahu hledat odpovědi na filozofické otázky.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu a ústního pohovoru. Písemná část prověřuje uchazečovu schopnost analytického myšlení (řešení logických úloh) a práce s cizojazyčným odborným textem (interpretace odborného textu v anglickém jazyce). Ústní pohovor pak prověřuje uchazečův přehled o hlavních tématech studijního programu a celkovou motivaci ke studiu. Otázky budou vycházet ze seznamu odborné literatury, který uchazeč přinese, a z vlastních prací uchazeče (kvalifikačních nebo seminárních) tematicky souvisejících se studijním programem.

FACEBOOK PROGRAMU: https://www.facebook.com/PHILforAI

WEB PROGRAMU: https://kfi.zcu.cz/studium/programy-garantovane-katedrou/magisterske-programy/filozofie-pro-umelou-inteligenci.html

Navrhovaný navazující magisterský studijní program Humanitní studia se zaměřuje na rozbor povahy a vzájemných vztahů hlavních dimenzí tvůrčí činnosti člověka v kulturním prostředí Evropy. Těmito dimenzemi jsou věda, filozofie, náboženství a umění. Rozbor specifičnosti těchto dimenzí a jejich formujícího působení na evropské kulturní prostředí je hlavním přínosem studijního programu. Tato specifičnost je tematizována především v historických souvislostech, v konceptuálních a společenských proměnách uchopování těchto dimenzí a jejich vzájemných interakcí, a to se záměrem poukázat na důvody současného chápání podoby, významu a role různých tvůrčích činností člověka. Záměrem tohoto přístupu je vyzdvihnout vzájemnou provázanost proměn v realizaci a chápání těchto činností a zprostředkovat komplexitu historického procesu kulturních proměn evropské civilizace. Z tohoto hlediska rozvíjí studijní program u studentů schopnost analytického a kritického přístupu k vědeckým a filozofickým koncepcím, duchovním trendům a uměleckým artefaktům. Rozvíjena je i schopnost chápat jednotlivé, navzájem odlišné tvůrčí činnosti a jejich výsledky ve vzájemných interakcích.

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Humanitní studia se orientuje v klíčových otázkách evropské duchovní tradice. Dále je schopen reflektovat kulturní, sociální a duchovní zakotvenost ve vlastní tradici a na tomto základě pak porozumět tradicím jiným.  Umí analyzovat a hodnotit pramenné texty, hmotné i duchovní artefakty z hlediska jejich struktury, provázanosti s dějinami a současnou evropskou kulturou. Dovede využívat tyto znalosti a dovednosti k řešení praktických otázek kulturního, sociálního a správního života regionů a navrhovat netradiční řešení problémů tradičních i aktuálních. Je schopen přesného myšlení a vyjadřování o komplexních i kontroverzních problémech, tvůrčí interpretace filozofických i jiných pramenných textů i sekundární literatury. Absolvent dovede vést samostatnou badatelskou činnost na základě kritické práce s texty a jinými informačními zdroji. Je schopen kriticky posuzovat rozmanité koncepce a ideová hnutí, navrhovat řešení problémů spojených s jejich vlivem a činností. Dokáže prezentovat výsledky individuálního i týmového řešení historického či teoretického problému před odbornou nebo laickou veřejností a to nejen v češtině, ale i ve dvou světových jazycích na úrovni B2.

Na základě osvojených schopností kritického rozboru směřování hlavních dimenzí tvůrčí činnosti člověka a postihování souvislostí mezi jejich výsledky, je absolvent připraven pro působení v celé řadě kulturních, vzdělávacích a propagačních institucí či organizací. Jako zvláště vhodné se jeví uplatnění v muzeích, galeriích, objektech památkové péče, či organizacích zabývajících popularizací a zpřístupněním dědictví v oblasti duchovní i hmotné kultury. Vzhledem k získaným znalostem a kompetencím je absolvent v těchto institucích či organizacích vybaven především pro koncepční plánování či organizační činnost. Jako velice vhodné se jeví i uplatnění v oblasti kulturní publicistiky v médiích různého typu. V neposlední řadě jsou nejúspěšnější absolventi připraveni k pokračování ve studiu na doktorské úrovni, ve vybraném studijním programu humanitního, uměnovědného či filozofického zaměření.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou ústního pohovoru, během kterého komise zjišťuje uchazečův všeobecný kulturní přehled a celkovou motivaci ke studiu. Zkouška se zaměřuje na otázky z filozofie, historie, religionistiky a dějin a teorie umění (literatury, malířství, sochařství, architektury a filmu) primárně evropských zemí, mohou však být zasazeny do světového kontextu. Otázky budou vycházet ze seznamu odborné literatury, který uchazeč přinese, a z vlastní kvalifikační práce uchazeče (bakalářské, popř. diplomové). U této práce není podmínkou, aby souvisela s oborem.

Studium je zaměřeno na zevrubné seznámení s oborem mezinárodní vztahy a jednotlivými výzkumnými oblastmi v jeho rámci (mezinárodní bezpečností, integračními procesy, teoriemi apod.). Velký důraz je kladen také na rozvíjení samostatných analytických schopností studentů využitelných ve veřejném i soukromém sektoru. Studenti se v rámci studia seznámí s významnými badatelskými postupy, vyzkouší si různé techniky zpracování dat a jejich interpretace. Nedílnou součástí studia je rovněž rozvíjení prezentačních a komunikačních dovedností studentů. V rámci nabízených specializací se studenti zaměří buď na oblast mezinárodní bezpečnosti nebo na oblast evropských studií a politiky v Evropské unii.

Naši absolventi nacházejí uplatnění v širokém spektru profesí, např. v diplomatické a státní službě, na vyšších pozicích ve veřejné správě, v mezinárodních organizacích i neziskovém sektoru. Díky získaným schopnostem autonomně analyzovat realitu a řešit problémy najdou uplatnění i v soukromé sféře v oblasti zahraničních styků, v projektovém řízení, v analytických týmech apod.

Studium v navazujícím programu Mezinárodní vztahy připraví studenty na vstup do praxe mezinárodní i zahraniční politiky, bezpečnostní politiky i do mezinárodního obchodu. Absolvent je schopen na základě získaných zkušeností v oblasti práce s různými zdroji informací a psaním odborných textů samostatně vypracovat hodnocení a návrhy řešení různých aspektů mezinárodní spolupráce, bezpečnostní situace, mezinárodní diplomacie apod. Absolvent prokazuje znalosti a porozumění konceptům z oboru mezinárodní vztahy, nejnovějším trendům v rámci oboru, znalosti principů uplatňovaných při řízení zahraničních politik na všech úrovních vládnutí, porozumění jednotlivým aktérům, kteří se zapojují do vazeb v rámci mezinárodního systému. Absolvent má hluboké znalosti jednotlivých paradigmat, přístupů, teorií a metod v rámci oboru mezinárodní vztahy doplněné o hlubší porozumění konkrétní empirické problematice dle zvolené specializace. Absolvent je díky znalosti metod a teorií schopen samostatně zkoumat jednotlivá mezinárodně-politická a společenská prostředí a otázky z hlediska obecnějších přístupů a teorií, přičemž má znalosti o různých pohledech na problematiku skrze odlišná prizmata oboru mezinárodní vztahy. Absolvent dokáže samostatně zvolit vhodnou metodu pro analýzu konkrétní problematiky v oblasti výzkumu mezinárodních vztahů a umí ji vhodným způsobem aplikovat. Absolvent disponuje dovedností kombinovat a propojovat poznatky z jednotlivých segmentů mezinárodních vztahů a porozumět a kriticky hodnotit formu i dopady zahraničních politik a jevů a událostí odehrávajících se v mezinárodním systému. Dle zvolené specializace je absolvent připraven na samostatnou analytickou, poradenskou či veřejnosprávní činnost v oblasti politiky Evropské unie či mezinárodní bezpečnosti.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou jednotného písemného testu pro obě specializace. Test obsahuje čtyřicet otázek z oblasti reálií soudobé mezinárodní politiky, moderních politických dějin, mezinárodních organizací, mezinárodní bezpečnosti a politické geografie. Uchazeč volí danou specializaci v den konání zápisu do studia.

Cabadová Waisová, Š. (2005): Úvod do studia mezinárodních vztahů. Aleš Čeněk.

Druláková, R. – Drulák, P. (2007): Tvorba a analýza zahraniční politiky. Oeconomica.

Kennedy, P. (1996): Vzestup a pád velmocí: Ekonomické změny a vojenské konflikty v letech 1500–2000. Lidové noviny.

Kratochvíl, P. – Drulák, P. (2009): Encyklopedie mezinárodních vztahů. Portál.

Cílem navazujícího magisterského studijního programu Moderní dějiny je získání nezbytných znalostí a dovedností k samostatné badatelské práci v oboru, a to primárně v rámci specializace na dějiny 19. a 20. století. Studijní program významně prohloubí studentův přehled v problematice moderních dějin a naučí studenta vnímat hlavní trendy soudobého společensko-politického vývoje v kontextuální rovině a v historické perspektivě. Ve svém tematickém pojetí se tak studijní plán soustřeďuje primárně na výklad a interpretaci moderních československých, evropských a světových dějin s přihlédnutím k obecnému vývojovému kontextu. Z metodologického a metodického hlediska je při studiu uplatňována široká škála výzkumných metodik a postupů, které odpovídají současným výsledkům poznání i badatelskému profilu pedagogů, již předměty vyučují, přičemž je důraz kladen rovněž na aktuální postmodernistický přístup k historicko-politickým problémům moderních dějin a snahu přiblížit základní problematiky 19. a 20. století skrze dobovou sociokulturní optiku percepce politicko-společenského dění dané doby.
Pozornost je ve studijním programu věnována rovněž jazykové kompetenci studentů.

Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Moderní dějiny získal komplexní vědomosti o politickém, hospodářském, sociálním a kulturním vývoji dějin 19. a 20. století, o problematice válečných konfliktů nebo střetu kultur a civilizací. Svůj výstupní kompetenční profil si doplnil výběrem příslušných povinně volitelných předmětů, které jsou rozčleněny jak geograficky, tak tematicky a opět jsou zaměřeny na oblast moderních dějin (19. a 20. století). Absolvent je vybaven potřebnými faktografickými, metodologickými a metodickými znalostmi a dovednostmi (včetně schopnosti elektronického získávání informací) k tomu, aby mohl samostatně a na základě historicky relevantních argumentů interpretovat historické dění, kriticky interpretovat historické prameny a literaturu a samostatně zpracovávat a řešit vědecké problémy. Absolvent je zároveň schopen na odborné úrovni (B2) komunikovat alespoň v jednom cizím jazyce.
Absolvent navazujícího magisterského studijního programu Moderní dějiny je připraven k vykonávání všech profesí vyžadujících vysokoškolské vzdělání historického anebo příbuzného zaměření. Absolvent získá odbornou způsobilost k výkonu povolání zejména (např.) v těchto oblastech: vědecké ústavy, archivy, muzea, kulturní instituce (sdělovací prostředky, nakladatelství) nebo instituce státní správy.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou ústního pohovoru, během kterého komise zjišťuje uchazečovy znalosti světových a českých dějin a všeobecný kulturně historický přehled a hodnotí jeho motivaci a intelektuální a osobnostní předpoklady ke studiu. Otázky budou vycházet ze seznamu odborné literatury, který uchazeč přinese s sebou na přijímací zkoušku.

Studium je zaměřeno na zevrubné seznámení s oborem politologie a jednotlivými výzkumnými oblastmi v jeho rámci (politickým stranictvím, občanskou společností, volebními studii apod.). Velký důraz je kladen také na rozvíjení samostatných analytických schopností studentů využitelných ve veřejném i soukromém sektoru. Studenti se v rámci studia seznámí s významnými badatelskými postupy, vyzkouší si různé techniky zpracování dat a jejich interpretace. Nedílnou součástí studia je rovněž rozvíjení prezentačních a komunikačních dovedností studentů. V rámci nabízených specializací se studenti zaměří buď na tematickou oblast populismu, nacionalismu a radikalismu nebo na oblast veřejných politik.

Naši absolventi nacházejí uplatnění v širokém spektru profesí, např. ve státní službě, na vyšších pozicích ve veřejné správě, v mezinárodních organizacích i neziskovém sektoru či v odborném aparátu politických stran. Díky nabytým schopnostem autonomně analyzovat a řešit problémy najdou uplatnění i v soukromé sféře na pozicích v oblasti public relations, v marketingu, v projektovém řízení, v mediální sféře apod.

Navazující program Politologie připravuje absolventy schopné vykonávat rozličná povolání, jejichž společným jmenovatelem je samostatná analýza politické situace, mocenských vztahů, činnosti politických aktérů a dalších aktérů vstupujících do politického procesu. Absolvent prokazuje znalosti a porozumění politologickým a společenskovědním pojmům, nejnovějším trendům v rámci oboru, znalosti principů uplatňovaných při řízení politik na všech úrovních vládnutí, porozumění strategiím jednotlivých aktérů, kteří se účastní politického procesu. Absolvent má hluboké znalosti jednotlivých paradigmat, přístupů, teorií a metod v rámci politologie doplněné o hlubší porozumění konkrétní empirické problematice dle zvolené specializace. Absolvent je díky znalosti metod a teorií schopen samostatně zkoumat jednotlivá politická a společenská prostředí a politické otázky z hlediska obecnějších přístupů a teorií, přičemž má znalosti o různých pohledech na politickou problematiku skrze odlišná prizmata politologie. Absolvent dokáže samostatně zvolit vhodnou metodu pro analýzu konkrétní problematiky v oblasti politického systému a umí ji vhodným způsobem aplikovat. Absolvent disponuje dovedností kombinovat a propojovat poznatky z jednotlivých segmentů politologie a porozumět a kriticky hodnotit formu i dopady jednotlivých politik a přístupů k řešení společenských a politických problémů. Dle zvolené specializace je absolvent připraven na samostatnou analytickou, poradenskou či veřejnosprávní činnost v oblasti veřejných politik či v oblastech vztahujících se k tématům nacionalismu, extremismu či radikalismu.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje čtyřicet otázek z oblasti  reálií soudobé politiky, vývoje politického myšlení, základů politické teorie a politické filozofie, komparativní politologie a politické geografie.

Miller, D. (2003): Blackwellova encyklopedie politického myšlení. 2. vydání. Barrister & Principal.

Cabada, L. – Charvát, J. – Stulík, O. (2015): Současná komparativní politologie. Klíčové koncepty. Aleš Čeněk.

Cabada, L. – Vodička, K. (2011): Politický systém České republiky: Historie a současnost. 3. vydání. Portál.

Novák, M. (2019): Úvod do studia politiky. SLON.

Magisterský studijní obor Sociologie je dvouletým navazujícím studijním oborem, který je určen zájemcům s ukončeným bakalářským studiem společenskovědního směru (sociologie, politologie, sociální a kulturní antropologie, humanistika, sociální práce apod.), kteří mají hlubší zájem o teoreticky zakotvené a metodologicky pokročilé studium soudobých společností. Magisterské studium sociologie je zaměřené na rozvíjení obecných, teoretických znalostí o moderních společnostech a jejich změnách. Je dále zaměřeno na kultivaci metodologických dovedností, které lze při studiu soudobých společností uplatnit. Cílem studia je vytváření schopností informovaně o společnosti vypovídat, tj. synergicky uplatňovat získané teoretické znalosti a metodologické dovednosti při analýze komplexních společenských jevů. Studium rozvíjí znalosti a schopnosti získané v předchozím studiu a prokázané při přijímací zkoušce zejména syntetizujícím, problematizujícím přístupem: syntézou sociologických teorií, kombinací různých metodologických přístupů, důrazem na synergii mezi teorií a empirií.

Absolventi magisterského studijního oboru sociologie by se měli uplatňovat v těch segmentech trhu práce, kde je zapotřebí vysoká zručnost a efektivnost při sběru, zpracování a interpretaci dat o sociálním jednání, aktérech, organizacích a sociálních systémech.

Absolventi by se měli bez nesnází uplatnit v institucích pro výzkum trhu, marketing, reklamu, ale i ve sféře sledování kvality produktů a služeb, výzkumu veřejného mínění či v mediální sféře. Absolventi budou vybaveni i pro práci ve státní sféře a samosprávě a nevládních organizacích, zejména těch, které se věnují široce pojaté sociální problematice. Zejména půjde o ty segmenty, které se nejúžeji dotýkají problematiky společenského rozvoje, identifikace a řešení sociálních problémů, efektivního zmapování sociálních potřeb a zajištění sociálních služeb a evaluace politik. Absolventi mohou též vést projekty agenturní činnosti pro EU, pracovat v poradenských firmách v oblasti vzdělávání a sociálního rozvoje. Nejlepší absolventi by měli být připraveni ke studiu na doktorském stupni.

Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu, který obsahuje otázky z metod sociálně vědního výzkumu, z analýzy sociologických dat, z klasické a soudobé sociologické teorie a z obecné sociologie. Protože studium předpokládá pokročilé znalosti anglického jazyka a minimálně základní znalost odborné sociálněvědní terminologie v angličtině, je část otázek formulována v anglickém jazyce.